19. 4. 2021 PhDr. Vojtěch Bednář
Na všem zlém je něco pozitivní, a i z pandemie se můžeme poučit. Co praktického si, pohledem Firemního sociologa, odnášejí z pandemie linioví manažeři? Dnes přinášíme 10 praktických poučení.
Schopnost poučit se z krize patří mezi přirozené lidské vlastnosti, která nám dává naše místo na slunci. Díky tomu, že dokážeme vyjít z krize vybaveni zkušenostmi, jsme vytvořili civilizaci, která krize zvládá.
Nejmocnějšími lidmi ve firmách nejsou jejich ředitelé, ani generální management, ale linioví vedoucí. Mistři, vedoucí oddělení, skupin, kanceláří či směn jsou těmi, kdo ve skutečnosti drží ruce na tepu firem. Protože se s nimi setkáváme v rámci poradenské práce Firemního sociologa, dali jsme dohromady deset poučení, která jsme u těchto lidí z Covidu zaznamenali. Jsou stručná a přinášíme vám je dnes pro inspiraci.
Poučení z Covidu pohledem liniových vedoucích
- Osobní komunikace je nezbytná
S lidmi je třeba mluvit a když s nimi mluvíme, vyřešíme tím více než těmi nejsložitějšími strategiemi.
- Opatření musí dávat smysl
Cokoli po lidech chceme jim musíme vysvětlit. Nedovedeme-li zdůvodnit, proč požadujeme konkrétní věc, nebude dodržována.
- Krize posiluje lídry
Pokud máme pocit ohrožení, nemáme problém se semknout a spolupracovat. V tento okamžik lidé nejvíce potřebují autoritu, linioví manažeři jsou přirozenou autoritou. Právě v krizi je nezbytné, aby se podle toho chovali.
- Lidé potřebují cíl
Pokud po lidech chceme, aby poslouchali a přizpůsobili se nesnadné situaci, musíme jim dát cíl. Když nevidíme „velký“, tak alespoň dílčí, na který lze dosáhnout a jít za nim.
- Management musí být vidět
Sebelépe připravení vedoucí pracovníci potřebují cítit podporu seniorního managementu. Není zdravé, aby top management trávil mnoho času se zaměstnanci, ale musí být vidět a hlavně, nesmí vyvolávat dojem, že se před nimi schovává.
- Pomozte jednotlivci, pomůžete celku
Pokud se jeden z našich podřízených dostane do osobního problému, měli bychom mu pomoci, působí to velmi dobře na jeho kolegy a na celek. I v krizi a zejména v krizi je dobře ukázat velkorysost a schopnost věnovat se jednotlivcům.
- Střízlivý optimismus pomáhá
Je dobré být a zůstat optimistou, ovšem informovaným a vědomým si problémů a omezení. Lidé nechtějí ve vedoucí pozici člověka, který vidí špatné konce, na druhé straně „manažerské“ úsměvy a přehnané cíle působí nedůvěryhodně.
- Jít příkladem
Chceme-li od ostatních, aby dodržovali pravidla, musíme je dodržovat sami a jít příkladem. V praxi je ale třeba dávat pozor na to, zda věci, které dělají přímí nadřízení, zcela běžně nejsou jejich podřízenými chápány jako porušování pravidel; docházka, dodržování bezpečnostních opatření apod. I když si sami myslíme, že děláme vše správně, naši podřízení to mohou snadno vidět jinak a budou se chovat podle toho.
- Slušnost se hodí do každé situace
I v nejhorší krizi můžeme zůstat slušní a zdvořilí. Lidé to ocení.
- Odměna je na místě
Pokud umíme pochválit a odměnit naše zaměstnance za to, co udělali navíc, ukážeme jim nejenom to, že si jich vážíme, ale také že víme, jak pracují a jak se snaží. Kontrola cestou pozitivní motivace je neporovnatelně účinnější než kritika a než snaha vystresované zaměstnance ukřičet.
Máte-li vlastní, budeme rádi, když nám je napíšete a díky vám náš seznam doplníme.