14. 1. 2019   PhDr. Vojtěch Bednář

Zatímco v současné době (zima 2019) média a personalisté hovoří hlavně o tom, jak firmy tíží nedostatek pracovní síly, jak „nejsou lidi“ a jak je udržet, stává se stále více zřejmým, že tyto bohaté časy nepotrvají donekonečna. Protože na problémy je lepší se připravit, než jim čelit bez varování, budeme se na Firemním sociologovi snažit popisovat vybrané obtíže a možnosti práce s nimi právě v krizovém období problémů a nedostatku, případně ekonomického poklesu. Dnes se podíváme na to, jaké vlastně jsou.

Člověk nemusí být expertem na řízení lidských zdrojů aby porozuměl tomu, že problémy a výzvy, kterým čelí zaměstnavatelé v období konjunktury se liší od těch, které je čekají v časech krize. Jestliže když je dobře, pak „nejsou lidi“; firmy mají problémy sehnat zaměstnance, zaměstnanci utíkají za lepší mzdou ke konkurenci a je potřeba se o ně prát, v časech poklesu platí mnoha manažery oblíbené rčení že „když se vám to nelíbí, za dveřmi je deset dalších“. Bohužel to neznamená, že by po personální stránce bylo vše v pořádku.

Pracovní síla v krizi je více stabilní a méně ambiciozní než v konjunktuře. Lidé mají nižší požadavky, jsou schopni pracovat déle, především méně kvalifikovaní zaměstnanci jsou více loajální. Pokud jsou ale současně ve stresu, zvyšuje se riziko chyby, snížení kvality práce, riziko úrazu na pracovišti.

Problémem jsou také konflikty, a to zejména takové, které probíhají mimo zorné pole managementu. Konflikty mezi sebou navzájem mají pracovníci tendenci skrývat, o to intenzivnější jsou ale pokud jsou mimo dohled. Pokud se konflikt projeví navenek, musíme počítat s tím, že se nejedná o náhodnou situaci, ale dost možná o projev něčeho, co delší dobu „bobtnalo pod povrchem“.

I když lidé vypadají motivovaní a aktivní, jejich kreativita se snižuje. Stejně tak vlastní iniciativa. Pokud jejich iniciativu zablokujeme tím, že na nápady „nejsou peníze“, budeme hořké ovoce tohoto rozhodnutí sklízet v nejméně vhodný okamžik třeba o pár let později. V krizi je potřeba počítat s tím, že budou méně reagovat na různé soutěže, motivační akce, ale taky na nefinanční benefity. Prioritou se stává jistota a peníze – v tomto pořadí.

Krizové prostředí; a nemusí být nutně i u vás ve firmě, úplně stačí, že se o krizi mluví, vede k posilování negativních sociálních jevů na pracovišti. Drby a fámy jsou častější. Více se objevují a více negativně působí různí destruktivní jedinci, „škodiči“. Pokud na jednom místě spolupracují čeští a zahraniční zaměstnanci, může docházet ke třenicím nebo až k agresi. Zvláště pokud čeští zaměstnanci získají dojem, že jim druzí tzv. berou práci. Tyto jevy mají dopad na výkon i na kvalitu práce a pokud se je management snaží neodborně řešit, obvykle to skončí potrestáním nevinného, nebo pouhým utlumením projevů přičemž problém sám pokračuje dál beze změny.

Krizové období zhoršuje komunikaci ve firmě, a to hlavně pokud jde o zpětnou vazbu. Jestliže již nyní znáte to, že lidem něco vadí, ale dlouho si nestěžují, a pak je problém neudržitelný, v krizi je tento jev nejméně dvojnásobný. Komunikace se odehrává v podobě náznaků, detailů, nepřímých sdělení, která management často přehlédne.

Výše popsané nejsou všechny problémy s vedením a prací s lidmi v krizi, ale spíše jen ochutnávka toho, co nás čeká. Krize je ale také jedinečná příležitost očistit se, inovovat, změnit. Krize je stimul, a takto bychom se na ni měli dívat, i když máme momentálně pocit, že nám vůbec nehrozí. Pokud se chcete připravit na práci s lidmi v krizi, rádi vám pomůžeme.