11. 1. 2021   Mgr. Petr Hlušička

Kritickým myšlením je vyjádřena naše schopnost orientovat se a pracovat s informacemi, takovým způsobem, že jsme schopni je vědomě analyzovat, vyhodnocovat a vysvětlovat. Základními předpoklady pro to jsou následující body:

• Nepodléhejme prvnímu dojmu nebo naléhavosti sdělení
• Nepřebírejme naivně „obecné pravdy“ nebo neověřené informace
• Udržte si schopnost zaujmout určitý odstup a buďte otevření odlišnému pohledu či perspektivě
• Názor si vytvářejte na základě vlastních vědomostí a zkušeností nebo na základě ověřených analýz odborníků

V okamžiku, kdy se snažíme takto s informacemi pracovat, tak snižujeme riziko, že budeme přijímat nepravdivé či pochybné informace, které můžou poškodit nás nebo naše okolí. Stejně dnes, tak i kdykoliv jindy můžeme v reálu zaznamenat konkrétní příklady, kdy k tomu může dojít. 

My sami můžeme být často obětí sami sebe a našeho zrychleného uvažování, kdy pomáháme „neověřené“ informace či hoaxy šířit. Zkusme se vždy zamyslet, jestli nejsme pod obdobným vlivem a zapojit naše kritické myšlení. Ne vždy se můžeme spolehnout na „ověřené“ informace od našich blízkých či profesionálních pisatelů, kterých je v dnešních mediích a virtuálních sítích víc než dost. 

Rozmach internetu, mediálních kanálů a sociálních sítí nás poskytuje téměř nekonečný tok informací, s kterými musíme umět pracovat. Mladá generace, která je v tomto prostředí od malička, má častokrát „za vhodné výchovy“ násobně lepší schopnost kritického myšlení než generace starší. 

Tohle můžeme ovlivnit pouze tím, že se sami zamyslíme nakolik informace a jejich toky, s kterými pracujeme a případně posíláme dál, jsou opravdu validní, objektivní a zvážit, zda se někdy nedopouštíme šíření nepravdivých nebo poškozujících informací.