10. 6. 2013   PhDr. Jan Drahoňovský

Proč jsou někteří podvodníci opakovaně úspěšní? Proč někteří zločinci dostávají nižší tresty než je běžné a dříve se dostávají domů na podmíněné propuštění? Samozřejmě disponují určitou sociální inteligencí či vrozeným charismatem. Ale především se umí správně usmát. Na policistu, který je zatýká, na soudkyni, která jim vyměřuje trest, a v neposlední řadě na bachaře, který na ně dohlíží. Tím samozřejmě nechci říci, že když se budete správně usmívat, všechno vám projde. To jistě ne. Ale pokud se usmívat nebudete, možná že budete potrestáni i za něco, co jste vůbec neudělali (absence úsměvu může být vyhodnocena jako „nečisté svědomí“). A protože všichni bychom si přáli pokud možno dobré vztahy na pracovišti, povím vám, jak na to.

Úsměv ve svém původním významu znamenal: nemám nepřátelské úmysly, doslova: nechci vás kousnout (všimněte si, že spodní zuby jsou obvykle schované). Je to naprosto zásadní sociální sdělení. Je nadmíru zajímavé, že úsměv je rozpoznatelný na dálku (zhruba půl kilometru), a to mnohem dříve, než jsme schopni rozpoznat, jestli dotyčnou osobu známe! V dávných dobách to mělo životně důležitý význam, protože osadníci rozpoznali, jestli se blíží nepřátelé (neusmívali se) nebo jejich vlastní (usmívali se, protože se těšili domů). Splést se v tomto mohlo znamenat osudovou (a poslední) chybu.  

Kdo se neusmívá na své sociální okolí, bývá označován za morouse nebo namyšleného, ba někdy i za křiváka. Jen zřídkakdy bývá absence úsměvu vykládána jako příznak bázlivosti nebo nedostatku sebedůvěry, avšak tento případ je poměrně častý. Řada lidí se (převážně v novém pracovním kolektivu) cítí nejistá až ohrožená. Bázlivě zkoumá tváře lidí okolo, aby zjistili, nehrozí-li jim nějaké nebezpečí. Tímto si dosti komplikují život, ostatní pak reagují spíše odtažitě a jen pozvolna se s nimi sbližují. Jistě, vypadat jako „vysmátý týpek“ také nechceme. 

Mluvil jsem o správném a nesprávném úsměvu. Co tím míním? Obecně je správným úsměvem takový, který odpovídá příslušné situaci. Pokud dotyčného dobře známe a jsme oba v dobré náladě, není chybou se na něho usmívat srdečným širokým úsměvem. Pokud se jedná o člověka, kterého vidíte poprvé, asi byste si tímto úsměvem vysloužili označení za blázna. Existuje něco jako univerzálně správný úsměv? Zdá se, že ano. Je jím tzv. prostý úsměv vyšší intenzity. Jak na to? Rty jsou zpravidla u sebe (nejsou vidět zuby) a koutky jsou zvednuté. Oči jsou otevřené a zdá se, že se také usmívají. Je zapojen celý obličej! Při takovémto úsměvu se budete jistě dívat druhému přímo do očí (ne déle než 3 vteřiny). Tento úsměv svědčí o sebejistotě, uvolněnosti a přátelských úmyslech. 

Naproti tomu prostý úsměv nižší intenzity se vyznačuje menším protažením koutků a prakticky nulovým zapojením okolních mimických svalů („ústa se usmívají, ale oči se neusmívají“). Tímto způsobem signalizujete okolí, že si především nechcete nikoho nahněvat, značí nízkou sebedůvěru. Jen zřídkakdy si tímto způsobem získáte sympatie, snad u lidí, kteří si věří ještě méně než vy. Nedoporučuji používat. Rozdíl mezi prostým úsměvem nižší a vyšší intenzity se jen obtížně popisuje v textu, ale je velmi snadno rozpoznatelný v zrcadle. Doporučuji si to neprodleně vyzkoušet. 

Další typ úsměvu, který stojí za zmínku, je tzv. sarkastický (nepřátelský) úsměv. Při něm je odhalena spodní řada zubů (zpravidla jen na okamžik) a zbytek tváře je napjatý. Prosím, doporučuji se tohoto typu „úsměvu“ důsledně vyvarovat, pokud ovšem není vaším cílem druhého zastrašit. Nejsilnějšího efektu dosáhnete, když budou vidět pouze spodní zuby a horní nikoli. Tento účinek už bude hodně dramatický, nelekněte se! Povšimněte si, že stačí i pouhá desetina sekundy pro vyjádření tohoto účinku!

Potom tu máme ještě široký úsměv, při kterém je vidět horní řada zubů a výraz je ještě o něco uvolněnější. Tímto způsobem dáváme najevo kamarádství nebo přátelství. Pokud je cílem vašeho setkání čistě obchod, raději se tomuto druhu úsměvu vyhněte, může totiž vzbudit silné pochybnosti o vaší serióznosti. 

Na závěr si ponechám otevřený úsměv s pootevřenými ústy a více či méně viditelnými spodními zuby. Na rozdíl od zmíněného sarkastického úsměvu je celá tvář i tělo uvolněná a oči bývají slastně přivřené. Tento druh úsměvu je obvyklý pouze mezi lidmi, kteří se mezi sebou dobře znají (ovšem tuto iluzi může snadno vytvořit alkohol). 

Nesporně zajímavý je i fakt, že úsměv lze slyšet po telefonu. Nevěříte? Schválně si to s kamarádem někdy vyzkoušejte a veďte dva stejné hovory, jeden s úsměvem a druhý bez úsměvu. Je to poznat sakramentsky! 

Závěrem vám přeji, abyste se měli hodně důvodů se usmívat, nejenom na pracovišti!

Přihlásit odběr na LinkedIn

PhDr. Vojtěch Bednář

PhDr. Vojtěch Bednář

Specializuji se na otázky vedení, motivování, řízení lidí ve firmách, vytváření a udržování firemní kultury. Pracuji s manažery a vedoucími pracovníky na všech úrovních a pomáhám jim pracovat s lidmi. Efektivně, smysluplně a přátelsky.

více o autorovi
články autora

Mgr. Petr Hlušička

Mgr. Petr Hlušička

Odborný psycholog zabývající se především aplikovanou psychologií v oblasti lidských zdrojů.

více o autorovi
články autora

PhDr. Jan Drahoňovský

PhDr. Jan Drahoňovský

Psychologické poradenství v rámci firmy i osobního života, školení, semináře

Témata: Komunikační pasti a bariéry, přesilové hry a manipulace, stresové zatížení, propojení práce a osobního života, existenciální dilemata apod.

více o autorovi
články autora

Mgr. Jakub Oliva, LL.M.

Mgr. Jakub Oliva, LL.M.

Jako advokát s výlučnou specializací na pracovní právo jsem s našimi klienty absolvoval nespočetně kontrol ze strany inspekce práce, stejně tak jako mám za sebou nepřeberná jednání s odborovými organizacemi a soudní řízení týkající se pracovního práva (pracovní úrazy, nemoci z povolání, odstupné, neplatné výpovědi a okamžitá zrušení, spory z kolektivních smluv, diskriminace, náhrada škody aj.).

více o autorovi
články autora


© 2024 Firemní sociolog | ISSN 1805-6520