4. 2. 2013   Mgr. Petr Hlušička

Prvním a základním krokem, který nám v životě umožňuje lépe zvládat věci, je přehled nad situací a jejich kontrola. Pokud nebudeme vědět, v jaké situaci se nacházíme a co nám hrozí, tak jsme již předem v nevýhodě. Co je tedy stres, co ho způsobuje a jaký má na nás vliv?

Vzájemný vztah výkonnosti a stresu

Stres jako takový je motivační a nabuzující stav, který nám pomáhá zvládnout nové a ohrožující situace. Do určité míry působí pozitivně, ale jako vždy platí, všeho s mírou.

Když stres dosahuje únosné meze, tak se jedná o takzvaný eustres. Ten nám umožňuje se vybičovat a dosahovat vyšších výkonů, než jsme původně mohli pokládat za možné. Nicméně pokud se dostaneme do stavu, kdy máme pocit, že je situace již mimo naši kontrolu, tak se dostáváme pod vliv takzvaného distresu. Ten již může mít naopak fatální následky.

Příčiny stresu

Příčiny stresu mohou být naprosto odlišné, byť mohou mít podobné následky. Celkově jsou důvody brány jako určitá zátěž, která nás vystavuje do situace či stavu ohrožení. Můžeme si orientačně tyto důvody rozdělit do pěti základních oblastí:

Časový stres – jedná se o situace kdy je před nás postaveno velmi mnoho úkolů v krátkém časovém termínu, jejichž zvládnutí může být vnímáno jako předem vyloučené.

Stres ze zodpovědnosti – okamžiky, kdy cítíme vysokou či nadměrnou odpovědnost z úkolů či výsledků, které máme dosáhnout. Variantou je i pocit vysokého rizika z možného špatného výsledku našeho rozhodnutí.

Sociálně psychologický stres – stres může být způsoben i problémovými nebo konfliktní vztahy v osobní oblasti. Vliv na nás mají veškeré naše vztahy, je jedno zda se jedná o vztahy na pracovišti, v rodině nebo jde o nespokojenost v partnerském vztahu.

Intrapsychický stres – jedná se o okamžiky, kdy máme častou nutnost volby, nebo když jsme nuceni vykonávat něco, s čím nesouhlasíme. Celkově můžeme tyto příčiny shrnout jako neúnosné hromadění nepříjemných pocitů.

Vnější stresové faktory – v tomto ohledu se jedná o podmínky, které nás obklopují a mohou zvyšovat naši vnitřní úzkost nebo nás jednoduše zatěžovat. Při dlouhodobějším působení mohou mít poměrně negativní a chronické důsledky. Jedná se tedy např. o nedostatečné osvětlení pracovního místa, příliš vysoká intenzita práce, exhalace či mikroklimatické podmínky (teplota, vlhkost, proudění vzduchu).

Příznaky a vlivy stresu

V okamžiku, kdy se dostáváme do stresu, tak může naše tělo a psychika reagovat mnoha odlišnými způsoby. Někteří lidé tyto příznaky ignorují a popírají, v takovém případě jsou dopady stresu násobně horší. Pro naši vlastní potřebu je dobré tyto vlivy a naše reakce znát a mít tak do určité míry kontrolu nad situací. Následně můžeme zvolit vhodnou strategii, která nám pomůže se lépe s danou situací vyrovnávat.

Příznaky mohou být v celém spektru oblastí, pro naši potřebu si je můžeme rozdělit do pěti základních:

Zvládání stresu

Do stresu se dostáváme v téměř každodenním pořádku, vyhnout se mu nejde a většinou na nás působí v pozitivním slova smyslu. Pro to, abychom sami sebe nedostávali do situací, kdy u nás překročí onu pomyslnou mez, tak je důležité dodržovat několik zásad.

Prevence

Tou první je prevence. Naše znalost příčin, které na nás mají výrazně negativní vliv, je naprosto nezbytná. V okamžiku, kdy známe své vlastní meze, tak můžeme cíleně nastavovat podmínky tak, aby již předem byly vyloučeny příliš silné stresové podněty.

Příprava

Při znalosti příčin, které u nás stres vyvolávají, se na ně můžeme předem připravit. Například impulzivní jedinec se může na konfliktní situace, připravit za pomoci zklidňující cvičení (dechové cvičení, počítání,…), které ho dokáží zklidnit případně oddálit možný emoční kolaps. Naopak při při stresech způsobených příliš velkým množstvím úkolů, můžeme využít cvičení podporující koncentraci pozornosti.

Pozitivní myšlení

Naše osobnostní nastavení a přístup k problémům, nám může buď celkově situaci usnadňovat či naopak zhoršovat. Pozitivní myšlení neznamená, že strčíte hlavu do písku a budete ignorovat náročné situace. Pozitivní myšlení prostě znamená, že se budete snažit brát danou komplikaci pozitivněji a vnímat ji jako příležitost. Typickým příkladem je zda vidíte do půli naplněnou sklenici jako poloprázdnou či poloplnou.

Psychohygiena a životospráva

Zvládání každodenních zátěžových situací je pro nás samozřejmě daleko snazší, když máme dostatek energie a jsme v psychické pohodě. Samozřejmostí by měl být dostatek spánku, výživa a denní režim s adekvátním rozložením aktivit.

Vhodným doplňkem při zátěžových situacích je i zařazení relaxačních technik, meditací a specifických cvičení. Ty nám jsou schopny v krátkém časovém úseku doplnit naši energii a případně nás zklidnit. Jedná se o poměrně účinné techniky, které používají i vrcholoví sportovci při náročných sportovních výkonech.

A jaký je Váš vztah ke stresu?