23. 10. 2023 Mgr. Petr Hlušička
V rámci doby mohou pro firmu nastávat období, kdy je komunikace se zaměstnanci klíčová. A to jak ve smyslu předávání důležitých informací směrem dolů, zjišťování aktuálního stavu směrem nahoru, tak případné eliminaci nežádoucích vlivů nebo eliminaci negativních dopadů z vnějšku. Zásadní roli přitom nesehrávají komunikační kanály typu intranet, nástěnka nebo e-mailová sdělení, ale konkrétní vedoucí pracovníci.
I když existují různé komunikační kanály, tak úspěšná komunikace se zaměstnanci stojí a padá s konkrétními vedoucími pracovníky. Jak tito vedoucí komunikují, jak jsou dostupní, a jak vnímají potřeby svých týmů, má obrovský dopad na celkové pracovní prostředí a výkon firmy.
Často se můžeme setkat s tím, že vedoucí soustředí svoji pozornost primárně na organizaci práce a ostatní „měkké“ části podhodnocují nebo přímo ignorují. To sice může zvyšovat výskyt některých negativních jevů, ovlivňovat fluktuaci, ale pokud jsou čísla dobrá, tak je to pouze utvrzuje, že je vše v pořádku.
To že to tak není, začíná být zjevné, když se opravdu potřebujeme o svůj tým opřít nebo když do hry začínají vstupovat vnější faktory. Například ochlazení trhu a s tím spojené opatření, které musíme realizovat. Zde se nám začíná projevovat nesoudržnost týmu, vnitřní konflikty mohou eskalovat a především to, že tým nemá dostatek informací nebo jim prostě nedůvěřuje.
To může být poměrně klíčový prvek v okamžiku, kdy potřebujeme sdělovat zásadní informace směrem k našim zaměstnancům a teprve nyní zjistíme, že tyto komunikační kanály nefungují. A to v době, kdy potřebujeme jasnou a srozumitelnou komunikaci může být zásadní komplikace.
Můžeme se setkat například s tím, že pokud nemají zaměstnanci dostatek informací, tak se tím přímo podporuje šedá zóna. Tedy to, že informace vznikají bez našeho přičinění, velmi často mylné, poškozující nebo přímo destruktivní. Jedná se o tzv. DFŠ (drby, fámy, šuškandy), které mají tendenci šířit se jako oheň a s podobným efektem.
V okamžiku, kdy nedostatečně komunikujeme, tak dáváme přímo prostor právě tomu, že danou věc (problematiku, situaci atd.) za nás budou komunikovat ostatní. Potom se třeba i zvenku můžeme dozvědět „mnohem“ zaručenější informace o tom, jak na tom naše firma je, kolik zaměstnanců jsem propustili, kolik zakázek jsme předali do Asie nebo kolik závodů jsme zavřeli.
Prvotní reakcí často bývá prohlášení vedení, které reagují např. dementi takovýchto informací. Tím, ale spíše dáváme teprve těmto „novinkám“ váhu a zbytečně na ně upozorňujeme. Naopak se musíme vrátit na začátek, kdy nejlepší prevencí pro tyto situace a jejich zklidnění, je právě ta mravenčí práce jednotlivých vedoucích formou přímo komunikace se svými podřízenými.
A v tom právě naprosto zbytečně bývá zakopaný pes. Teprve v těchto okamžicích zjišťujeme, že ne všichni vedoucí pracovníci věnují této komunikace adekvátní prostor, a to z různých důvodů. A ve finálně právě tímto nejvíc poškozují firmu.
Tímto tlačítkem nám dáte vědět, že se vám článek líbil. Nejde o sdílení na sociálních sítích.
