31. 10. 2022 Mgr. Petr Hlušička
Poslední dva roky zásadním způsobem zasáhli do našich životů, a to jak na rovině pracovní, ale i osobní. Jednotlivé situace, opatření, dopady a následky určitým způsobem pozměnili nebo ovlivnili každého z nás. Můžeme si toho povšimnout na způsobech, chování a komunikaci jednotlivců, ale také na některých jevech nebo normách v rámci společenského chování.
V rámci komunikace měli nejdříve omezení výrazný dopad na její přesun z roviny osobní na distanční komunikaci. A to ať formu telefonickou, e-mailovou nebo on-line video komunikaci. To vše v krátkodobém hledisku může mít určitý aspekt pohodlí a menší náročnosti, ale v dlouhodobém hledisku to přispívá ke ztrátě hloubky vzájemné komunikace, většího množství nedorozumění a komunikačních šumů.
Přivedlo nás to sice k nastolení určitých norem a pravidel v rámci netikety, které tuto formu komunikace pomohli zefektivnit a snížit tyto průvodní jevy, ale z dlouhodobého hlediska nemohou nahradit plnohodnotnost přímé osobní komunikace.
Nesmíme přitom zapomínat na jednu podstatnou věc o kterou díky tomu přicházíme, a to jsou vzájemné vztahy, vazby a mezilidská pouta. A je úplně jedno, jestli se jedná o pracovní prostředí, obchodní vztahy nebo rodinné či přátelské vazby. Jejich ztráta se podepisuje nejen na schopnostech vzájemné spolupráce, hledání kompromisů, ale také naší schopnosti efektivně fungovat.
Naše komunikace a mezilidské vztahy nejsou pouhým nástrojem k naplňování našich pracovních i osobních cílů, ale také zásadní oporou, která nám umožňuje se vypořádávat se stresem, náročnými životními situacemi a vším co nám život přinese.
Na individuální rovině si lze povšimnout, že proběhlé období poznamenalo část populace tím, že došlo určité ztrátě motivace po přímé komunikaci, ale také schopnostech a dovednostech efektivně komunikovat. To mohlo být v určité fázi způsobeno obavami ze vzájemného setkávání, ale následně v určitou spokojenost v žití v sociální introvertní bublině.
Jednalo se o postupný vývoj, kdy z počátku docházelo k jednotlivým fázím od solidarity, odporu až po určité smíření. Při pozvolném posunu podmínek a celkové změně situace přirozeně docházelo k hledání určité rovnováhy v rámci osobních i pracovních životů. Tato naše adaptace a posun v nás ale do určité míry zůstal i po vymizení vnějších podmínek.
S tím se každý z nás musí naučit žít a poučit se jak na osobní úrovni, tak na úrovni společenské