10. 7. 2022   Mgr. Petr Hlušička

Už se Vám někdy stalo, že za Vámi přišel podřízený s tím, že si chce promluvit a rovnou začal mluvit o odchodu? Přemýšleli jste nad tím, že to přišlo jako blesk z čistého nebe?

V okamžiku, kdy nás kontaktujte zaměstnanec s dotazem, že by si rád promluvil, tak ve většině případů můžeme tušit o jaké téma se bude jednat. Pokud ale nemáme dostatečnou znalost prostředí, lidí, vztahů a celkového kontextu, tak nás může daná situace „překvapit“.

Žádný vedoucí ani personalista nechce přicházet o kvalitní zaměstnance. To se ale poměrně dobře může stát, pokud budete ignorovat signály, které zaměstnanci mohou dávat najevo. A tím nejsou myšleny signály, typu „teď zkusím zatlačit a říct si o víc peněz“ nebo „všude přidávají, tak já chci taky“. To se jedná ve většině případů o externí spouštěče, které mohou vyvolat volání nebo tlak po zvýšení mezd.

Těmito příznaky jsou myšleny projevy, které mohou signalizovat vnitřní nastavení jedince, které může vést k možnému rozhodnutí o odchodu. Samotné rozhodnutí ke změně zaměstnání není pro nikoho tak snadné, aby ho ve většině případů mohli zapříčinit pouze vnější faktory. Jedná se většinově o dlouhodobější stav, vycházející z vnitřních pohnutek či motivů, který v případě dlouhodobého neřešení vede k finálnímu rozhodnutí.

Jaké jsou tedy tito signály? Například tyto:

  • Ztráta sounáležitosti

V okamžiku, kdy se ze slovníku zaměstnance začíná vytrácet označení firmy nebo týmu „my“ nebo „nás“. Při komunikaci začíná používat výrazy typu „oni“, ať už vlastní tým nebo firma jako celek.

To nám dává informaci, že už se přestává cítit součástí firmy.

  • Časté stížnosti

Každému může něco vadit nebo nevyhovovat, ale když začínáme zmiňovat primárně samá negativa nebo problémy, tak zároveň můžeme hledat zdůvodnění pro odchod.

  • Pasivita

Známkou blížícího se odchodu může být i to, že se přestávám zapojovat nejen do společných pracovních debat, ale také že přestávám mít zájem o neformální komunikaci s kolegy. Postupně se začínám stranit ostatních a omezuji komunikaci pouze na nejnutnější.

  • Beze reakce či změny

V případě, že se jim snažíme sdělit zpětnou vazbu, tak mohou přikyvovat a formálně souhlasit. Se samotnou změnou nebo reakcí ní již to tak aktivní není, buď se žádná změna a aktivita k ní neodehrává nebo jen naoko.

  • Neúčast

Postupně se může zvyšovat míra dřívějších odchodů z práce, pozdních příchodů, nemocnost a pokud jsou v práci, tak jejich výkonnost se může výrazně snižovat oproti předchozím obdobím. Buď ztrácí zájem o samotnou práci nebo jsou už myšlenkami jinde.

Toto jsou signály, které nám mohou dávat informaci k tomu, jak zaměstnanec vnímá svoji vlastní práci nebo roli v ní. Nic z toho by nás samozřejmě nemělo překvapit, pokud se svými lidmi pravidelně komunikujeme. Potom umíme rozpoznat nejen jejich aktuální rozpoložení, vnitřní nastavení, potřeby, ale i to co je motivuje.

PhDr. Vojtěch Bednář

PhDr. Vojtěch Bednář

Specializuji se na otázky vedení, motivování, řízení lidí ve firmách, vytváření a udržování firemní kultury. Učím manažery na všech úrovních pracovat s lidmi tak aby firmu vnímali jako součást svého života, aby jejich práce byla efektivní, smysluplná a naplňovala potřeby firmy i jich samotných.

více o autorovi
články autora

Mgr. Petr Hlušička

Mgr. Petr Hlušička

Odborný psycholog zabývající se především aplikovanou psychologií v oblasti lidských zdrojů.

více o autorovi
články autora

PhDr. Jan Drahoňovský

PhDr. Jan Drahoňovský

Psychologické poradenství v rámci firmy i osobního života, školení, semináře

Témata: Komunikační pasti a bariéry, přesilové hry a manipulace, stresové zatížení, propojení práce a osobního života, existenciální dilemata apod.

více o autorovi
články autora

Mgr. Jakub Oliva, LL.M.

Mgr. Jakub Oliva, LL.M.

Jako advokát s výlučnou specializací na pracovní právo jsem s našimi klienty absolvoval nespočetně kontrol ze strany inspekce práce, stejně tak jako mám za sebou nepřeberná jednání s odborovými organizacemi a soudní řízení týkající se pracovního práva (pracovní úrazy, nemoci z povolání, odstupné, neplatné výpovědi a okamžitá zrušení, spory z kolektivních smluv, diskriminace, náhrada škody aj.).

více o autorovi
články autora


© 2022 Firemní sociolog | ISSN 1805-6520