6. 6. 2022 Mgr. Petr Hlušička
Jedním z aktuálních témat, které je velmi citlivé pro všechny zúčastněné, je navyšování nebo dorovnávání mezd. Při něm se velmi často střetávají dva naprosto opačné pohledy. Jedná se ale opravdu o naprosto odlišné pohledy?
Na jedné straně si můžeme vzít pohled zaměstnanců, kteří jsou pod zřejmým ekonomickým tlakem. Zvyšují se životní náklady, stoupá inflace a výrazně se snižuje množství financí, které jsme schopni ušetřit a co si za ně pořídit. To je pro většinu z nás jasný impuls a potřeba, která nás vede k požadavku na zvýšení mezd.
Zároveň mohou zaměstnanci vnímat, že firma je úspěšná, zvyšuje ceny, odbyt, skladové zásoby, projekty se daří, neustále přijímáme nové lidi a firma je v zisku. To je pro nás další aspekt, který nás motivuje k hlasitějšímu apelu na zvýšení mezd.
Z tohoto pohledu to vnímáme jako opodstatněný, nutný a spravedlivý požadavek. Potřebujeme přidat a společnost na to má.
Na druhé straně je pohled vedení, které má za cíl finanční stabilitu firmy a zajištění ekonomické budoucnosti. Firma stejně jako jakýkoliv jiný subjekt pociťuje neustálé zvyšování výrobních a provozních nákladů, nedostatek pracovníků, problematické zásobování, nejistý odbyt i schopnost plnění zakázek.
V tomto ohledu se vedení často uchyluje ke škrtům a zefektivňování aktuálních procesů, včetně navýšení skladových zásob za nižší ceny a přijímání většího množství zakázek. Snahou je pravděpodobně firmě zajistit dostatečný polštář pro nadcházející období.
V tomto okamžiku přichází zaměstnanci s požadavkem, kterému sice rozumí a chápou, ale zákonitě vnímají jako další obrovský finanční náklad, který může ohrožovat celou firmu.
V obou případech se jedná o dva odůvodnitelné pohledy, které jdou na první pohled proti sobě. Jedná se, ale opravdu o dva naprosto odlišné pohledy? Obě strany sice sledují své zájmy, ale nástroj k naplnění těchto našich potřeb nám může poskytnout pouze druhá strana. Ale pouze za předpokladu, že to pro ni nebude likvidační.
Podstatou všech konstruktivních dohod je pochopení zájmů a potřeb jednotlivých stran. V této konkrétní situace je navíc zásadní si uvědomovat, že se nejedná o žádnou protistranu. Všichni jsme na jedné lodi a naším cílem musí být kompromis, který bude zohledňovat nejen krátkodobé, ale i dlouhodobé potřeby všech zúčastněných.
Doporučením je nepodléhat zjednodušení „my vs oni“ a nastavení na společné hledání kompromisu.
Tímto tlačítkem nám dáte vědět, že se vám článek líbil. Nejde o sdílení na sociálních sítích.
