8. 3. 2021   Mgr. Petr Hlušička

V současné době se zaměstnavatelé dopouštějí chyby, které může mít negativní dopad na jejich zaměstnance. Jedná se o nedostatečnou komunikaci vůči nim, která může být časovanou bombou.

Ve firmách dochází, s ohledem na vyšší počet lidí na home office, k téměř kompletnímu přesunu pracovní komunikace do telefonického a on-line rozhraní. A přestože možnosti používaných on-line platforem i schopnosti uživatelů poskočili v současné době o dvacet let dopředu, tak toto prostředí nemůže nahradit ani efektivitou ani kvalitou přímý lidský kontakt.

V rámci běžného lidského kontaktu dochází k téměř nepřetržitému toku informací ať na verbální či neverbální úrovni mezi všemi účastníky, kteří se při něm vyskytují. A to jak na formální, tak i neformální úrovni. Komunikace v on-line prostředí je postavena primárně na toku informací jedním směrem a jedním kanálem. A přestože technologie již nabízí poměrně dobré možnosti, tak interaktivita a plnohodnotná výměna informací je zúžena do prezentace či projevu jedné osoby vůči v ten okamžik pasivním příjemcům a následné postupné zpětné vazby.

Díky tomu vzniká určitá forma „efektu hrdla láhve“ (bottlenecku) v rámci chodu celého systému. Ten sice může mít dostatek kapacit, ale díky této formě komunikace může docházet nejen k jeho zbrzdění, ale také k jeho přetížení. Pracovníci totiž díky tomu tráví poměrně velké množství času na poradách a jednáních, kde mohou být pouhými pasivními příjemci neefektivního toku informací.

Zaměstnanci tím získávají dojem, že místo toho, aby se věnovali samotnému pracovnímu výkonu, tak musí stagnovat v rámci neefektivně stráveného času. Tím nedochází pouze k negativnímu pocitu ze spálených kapacit, z pasivní a nudné role pouhého posluchače, ale především k demotivaci. Ta se může dál odrážet ve sklonu k pasivitě a ztrátě inciativy.

Toto si vedoucí uvědomují a jedním z hlavních opatření, které v tomto ohledu uplatňují, je omezení veškeré komunikace a porad na nezbytné minimum. A to včetně času, který by měl patřit individuální komunikaci mezi vedoucím a podřízeným. Tedy té, která zároveň poskytuje prostor pro zpětnou vazbu, neformální komunikaci a motivaci. Vzniká tak paradox, kdy ořezávají právě větev, která jim jako jediná může pomoci alespoň částečně napravit situaci.

Faktem totiž zůstává, že vlivem dlouhodobého home office u nás vzniká deficit v rámci vztahů, neformální komunikace i uvolnění napětí, které akumulujeme již delší dobu. I v těchto oblastech může pomoci právě tento individuální rozhovor s vedoucím, který je obětí těchto škrtů. Navíc tím dále můžeme ztrácet zaměstnancovu sounáležitost s firmou i týmem.

Přihlásit odběr na LinkedIn

PhDr. Vojtěch Bednář

PhDr. Vojtěch Bednář

Specializuji se na otázky vedení, motivování, řízení lidí ve firmách, vytváření a udržování firemní kultury. Pracuji s manažery a vedoucími pracovníky na všech úrovních a pomáhám jim pracovat s lidmi. Efektivně, smysluplně a přátelsky.

více o autorovi
články autora

Mgr. Petr Hlušička

Mgr. Petr Hlušička

Odborný psycholog zabývající se především aplikovanou psychologií v oblasti lidských zdrojů.

více o autorovi
články autora

PhDr. Jan Drahoňovský

PhDr. Jan Drahoňovský

Psychologické poradenství v rámci firmy i osobního života, školení, semináře

Témata: Komunikační pasti a bariéry, přesilové hry a manipulace, stresové zatížení, propojení práce a osobního života, existenciální dilemata apod.

více o autorovi
články autora

Mgr. Jakub Oliva, LL.M.

Mgr. Jakub Oliva, LL.M.

Jako advokát s výlučnou specializací na pracovní právo jsem s našimi klienty absolvoval nespočetně kontrol ze strany inspekce práce, stejně tak jako mám za sebou nepřeberná jednání s odborovými organizacemi a soudní řízení týkající se pracovního práva (pracovní úrazy, nemoci z povolání, odstupné, neplatné výpovědi a okamžitá zrušení, spory z kolektivních smluv, diskriminace, náhrada škody aj.).

více o autorovi
články autora


© 2024 Firemní sociolog | ISSN 1805-6520