27. 5. 2019 Mgr. Petr Hlušička
Součástí každodenního života, ať v pracovní či soukromé oblasti, jsou úspěchy i neúspěchy. Ty výrazně ovlivňují naši náladu, výkon, prožívání ale i další přístup k situacím i lidem kolem nás. Úspěchy nás dokáží poměrně dobře nakopnout a nabít energií, která nás motivuje k dalším posunům. Naopak neúspěch umí velmi dobře srazit naše sebevědomí a odradit nás od dalšího snažení a aktivity. Klíčem k minimalizování negativních dopadů je naše mysl a náš osobní náhled.
V běžném životě má ve většině případů radost z úspěchu poměrně rychlý nástup, ale stejně tak rychle vyprchá. Při dosažení nějaké odměny, výsledku nebo zisku je pocit uspokojení poměrně intenzivní a dokáže nás velmi dobře nakopnout. Ale funguje u nás pouze na krátkodobé bázi, která se velmi často ještě během prvního dne odplaví společně s endorfiny.
To je pozitivní aspekt úspěchu, který má svá úskalí, pokud se například soustředíme pouze na dosažení určitého cíle či odměny. Pro jejich zvládnutí prožíváme různá úskalí a obtíže s vidinou finálního uspokojení. A v okamžiku, kdy pomyslného cíle dosáhneme, tak uspokojení poměrně rychle odezní a zůstává často pocit marnosti či prázdnoty. A dotyčný, který se fixuje právě na úspěch je nucen hledat nový vrchol. V tomto ohledu se používá termín „goal junkie – cílový feťák“, kdy mluvíme o potřebě neustále hledat nové cíle.
Samo o sobě uspokojení z dosažení cíle je pozitivní a má nás velmi dobré účinky. Nicméně motivace a naše spokojenost by neměla být vázána pouze na jeho dosažení či zvládnutí, abychom eliminovali právě tyto možné dopady.
Dalším aspektem je právě možný neúspěch, který může završit naši snahu. V tomto okamžiku dochází k výrazné demotivaci, pochybnostem a celkově negativním pocitům. Ty mají na rozdíl od pocitů spojených s úspěchem daleko dlouhodobější průběh a mohou ovlivňovat naši psychiku a výkon i po mnoho týdnů.
Způsob, kterým se těmto dopadům můžeme vyhnout, je opět nesoustředit se pouze na samotný cíl, ale i náš samotný výkon v průběhu. Vnímat pozitiva toho, co jsme se v průběhu naučili, jak jsme se sami dokázali posunout a k jakým dalším příležitostem jsme se mohli dostat.
Tento přístup se dá přirovnat ke vnímání tzv. sklenice s vodou, která je do půlky plná. Buď budeme vnímat to, že je do půlky plná nebo naopak to, že je z půlky prázdná. Naše psychika může mít tendenci uvažovat a sklouzávat do negativního náhledu, ale naším cílem by mělo být „proaktivně“ nastavovat naši mysl do vnímání pozitiv. Situace je pořád stejná, ale pouze my můžeme ovlivnit, jaký dopad na naši psychiku bude mít. A to chce samozřejmě trochu úsilí a pozitivního myšlení.
Tímto tlačítkem nám dáte vědět, že se vám článek líbil. Nejde o sdílení na sociálních sítích.
