6. 2. 2023 Mgr. Petr Hlušička
Dlouhodobý intenzivní stres má výrazný dopad na lidský organismus, může se projevovat nejen v podobě neurobiologických změn a psychologickými projevy, ale také přenosem na další generace. Významná studie probíhala i u přeživších z koncentračních táborů, kteří si prošli extrémními traumatickými prožitky.
Neoddiskutovatelná intenzita těchto prožitků a nemožnost úniku z dané situace má samozřejmě výrazný dopad na přeživší. Jedná se o komplexní celoživotní vliv na jedince. Přesto je pozorovaná míra překvapivá, při zjišťování dopadů bylo zjištěno, že dochází k výrazným změnám na strukturách mozku, především ty ovlivňující paměť, chování a emoce.
Míra těchto změn a jejich dopadů je samozřejmě ovlivněna i věkem osob, které je prožili. Dokonce i u velmi malých dětí, a to včetně ještě nenarozených dětí, dochází k vysledovatelným dopadům. Znatelné změny se projevují především u těch, kterým bylo v době prožívaného traumatu více než dvanáct let.
Zde to ovšem nekončí a již dnes víme, že existuje tzv. druhotná traumatizace, kdy prožitá zátěž má výrazný dopad na následující generace. Zde se můžeme bavit především o náchylnosti na stres, depresivní znaky a vyšší mírou úzkosti. Tyto znaky byly pozorovány i v rámci dalších studií, zabývajícími se dopady silně traumatických prožitků (např. válečné konflikty).
Přesto můžeme říct, že přeživší si sebou nesou a předávají i rys určité odolnosti a adaptace vůči zátěži. Velmi často po svých prožitcích vnímají život celkově pozitivně a s vyšší mírou odhodlanosti a vůle k životu.
Tímto tlačítkem nám dáte vědět, že se vám článek líbil. Nejde o sdílení na sociálních sítích.
