8. 2. 2016   Mgr. Petr Hlušička

Každý z nás věnuje pozornost lidem ve svém okolí, umožňuje nám to si vytvořit představu o tom, jací jsou a snadněji tak reagovat ve vzájemné interakci. Jedná se přirozený proces, během kterého se ale velmi často dopouštíme zásadních chyb. V čem je jejich příčina?

Tento proces se označuje jako sociální percepce, jedinec při něm usuzuje z vnějších projevů druhého jedince o jeho vnitřních psychických charakteristikách, aby mohl lépe reagovat na jeho chování. Nejedná se tedy pouze o pozorování toho, co vnímáme, ale i hodnocení.

Do toho vstupuje osobnost každého člověka, protože každý má odlišné zkušenosti, které nasbírá během svého života a ty mají následně vliv na to, jak vnímáme, hodnotíme a překládáme vnější dění. Skutečností tak častokrát bývá to, že důležitější je to jak nás druzí vnímají, než to jací doopravdy jsme.

Naše vnímání totiž podléhá jistým ustáleným zákonitostem, které ho mohou do značné míry ovlivňovat. Jedná se například o myšlenkové zkratky, které fungují jako určité zjednodušování pro efektivní rozhodování, v okamžicích, kdy nemáme dostatek času či informací.

Zjednodušeně, pokud nemáme dostatek času na zjištění dostatku informací o druhé osobě, tak máme nevědomou tendenci používat rychlé a efektivní hodnocení, mentální zkratky. Ty nám umožňují ušetřit energii a pomoci nám se snadněji a rychleji zorientovat v sociálním prostředí.

Častými chybami ve vnímání jsou například:

Haló efekt

Některé osobností rysy jsou pro nás významnější než jiné. Tyto rysy bývají označovány jako centrální, mohou se nacházet ať v pozitivní či negativní rovině. Příkladem může být rys „srdečný“ či „chladný.“ Tyto rysy zaujmou naši pozornost více než jiné, kterým již potom nemusíme věnovat téměř žádnou pozornost. Tyto dominantní centrální rysy ovlivní naše vnímání druhé osoby natolik, že zkreslí náš další pohled na ni.

Efekt primárnosti – První dojem

Tento efekt vychází z naší evoluční potřeby dokázat, během prvního kontaktu s novým podnětem (jedincem), predikovat jeho chování v následujících okamžicích. V současnosti na nás má vliv do té míry, že první zaznamenané projevy jsou pro nás daleko významnější, než ty které přijdou až s časovým odstupem. Velká míra tohoto efektu na nás působí za pomoci vizuálních podnětů v prvních okamžicích. Způsob jakým na jedince pohlížíme, je ovlivněn pořadím informací, které se o něm dozvídáme.

Efekt novosti

Vyskytuje se v menší míře, zejména v okamžicích, kdy se o jedinci dozvídáme informace v delším časovém období. Tehdy má na naše vnímání největší vliv aktuální, nejnovější informace.

Projekce

Je obvyklé přisuzovat lidem, s kterými se potkáváme poprvé, hodnoty které ve skutečnosti patří nám. Připisujeme jim své vlastní názory, schopnosti i motivy. Promítáme do nich sami sebe.

Logická chyba

Jedná se o specifickou chybu, která vzniká díky tendenci posuzovat druhé podle vlastní laické logiky či tzv. obecně sdílených pravd, kdy se domníváme, že některé vlastnosti či rysy spolu logicky souvisejí. Výstupy ovšem nemusí odpovídat realitě. Například mohutní a silní muži jsou rozhodní a energičtí.

Efekt svatozáře

Neadekvátní, vylepšené hodnocení jedinců či vytváření nepodložených názorů o nich, může být také způsobeno díky obecné popularitě dané osoby. Také zaměstnanci s vysokoškolským titulem bývají mnohdy hodnoceni daleko lépe než ostatní, bez ohledu na jejich výkon. Může mít také vliv jako efekt sociálního postavení.

Efekt shovívavosti

Velmi často hodnotíme jedince, ke kterým máme kladný vztah nebo jsou nám sympatické, pozitivněji než ostatní. Podceňujeme negativní vlastnosti a pozitivní rysy naopak přeceňujeme.

Efekt setrvačnosti

Bývá někdy označován jako zakotvení a má jisté podobnosti s haló efektem. Jedná se o chybu v hodnocení, při které naše aktuální posouzení vychází z našich minulých zkušeností. Například zaměstnanec, který byl hodnocen jako skvělý pracovník, tak bývá nadále posuzován i když jeho aktuální výkony jsou špatné či kolísají.

Centrální tendence

Dopouštíme se ho nejčastěji při hodnocení většího množství hodnocených osob nebo při větším množství hledisek. Hodnotiteli se přirozeně snižuje rozlišovací schopnost a získává tendenci používat střední či průměrné hodnoty, vyhýbá se krajnímu hodnocení (kladnému i zápornému). Proto také bývá označován jako takzvaný sériový efekt.

Golemův efekt

Tento efekt se projevuje často u vedoucích pracovníků, kdy jejich negativní očekávání a postoj natolik ovlivňuje jejich podřízené, že dochází k jejich naplnění. Působí natolik sugestivně někdy i manipulativně, že hodnocení přistupují nevědomě na jejich „předurčenou“ roli. Nazývá se též „sebenaplňující předpověď.“

Efekt Pygmalion

Jedná se o opak Golemova efektu. Účinek tohoto jevu, se nachází opět v očekávání. Čím vyšší máme vůči lidem či zaměstnancům očekávání, tím lepších dosáhnou výsledků. Vede to k tomu, že se hodnocený identifikuje s pozicí, do které je stavěn, začíná se chovat, jak od něho očekávají druzí. Efekt je pojmenován podle hry G. B. Shawa Pygmalion, která byla předlohou filmu „My Fair Lady.“

 

Pokud si uvědomíme, jakým způsobem je naše vnímání ostatních ovlivňováno a jakých chyb se můžeme dopouštět při posuzování druhých, tak nám to může prospět na jeho zkvalitnění. Nesmíme ovšem zapomínat ani na to, že naše vnímání ostatních lidí je ovlivněno naší motivací a emocemi.

Je nutné prověřovat své závěry a hodnocení druhých lidí, musíme se opírat o fakta, logiku a racionalitu.

PhDr. Vojtěch Bednář

PhDr. Vojtěch Bednář

Specializuji se na otázky vedení, motivování, řízení lidí ve firmách, vytváření a udržování firemní kultury. Učím manažery na všech úrovních pracovat s lidmi tak aby firmu vnímali jako součást svého života, aby jejich práce byla efektivní, smysluplná a naplňovala potřeby firmy i jich samotných.

více o autorovi
články autora

Mgr. Petr Hlušička

Mgr. Petr Hlušička

Odborný psycholog zabývající se především aplikovanou psychologií v oblasti lidských zdrojů.

více o autorovi
články autora

PhDr. Jan Drahoňovský

PhDr. Jan Drahoňovský

Psychologické poradenství v rámci firmy i osobního života, školení, semináře

Témata: Komunikační pasti a bariéry, přesilové hry a manipulace, stresové zatížení, propojení práce a osobního života, existenciální dilemata apod.

více o autorovi
články autora


© 2019 Firemní sociolog | ISSN 1805-6520