16. 3. 2015   Mgr. Petr Hlušička

Je přirozené, že při setkávání s cizinci dochází k určitému střetu a vnímání jazykových i kulturních odlišností. Je nutno na ně brát ohled a počítat s nimi. Každá kultura má svá specifika a i přes jejich dnešní sbližování existují významné rozdíly v postojích, normách i hodnotách, které jsou pro ně typické.

Každému příslušníkovi určitého národa připadá právě jeho způsob projevu a komunikace jako přirozený. Následně právě toto neuvědomování si a popírání kulturních rozdílů či jejich nezohledňování může způsobovat komplikace.

Jednání a chování ostatních, které se nějakým způsobem liší od našeho, často pokládáme za nestandardní a mnohdy se s ním nedokážeme ztotožnit. Chybně či nesprávně interpretovaná interkulturní komunikace může vést nejen k oboustrannému neporozumění a nepochopení, ale i ke vzájemným konfliktům, které mohou narušovat celkový chod firmy či obchodních jednání.

S tímto ohledem, a na základě našich zkušeností, doporučujeme zakomponovat dvě opatření, které mohou podpořit mezikulturní komunikaci a eliminovat mnohdy zbytečné komplikace.

• Připravit podmínky, které budou umožňovat a podporovat vzájemnou komunikaci i na neformální úrovni, aby mohlo docházet k vyjasňování případných třecích ploch. Často právě toto pomáhá uvědomit si existenci rozdílů a poznat, v kterých postojích se rozcházíme, pochopit proč tomu tak je.
• Poskytnout zúčastněným stranám zevrubnější znalosti o kultuře příslušníků jiné země, a také poskytnout zpětnou vazbu k tomu, jak naopak může být vnímána jejich vlastní kultura. Z praxe je zřejmé, že pouhá znalost cizího jazyka je nedostatečná, a že právě znalost kulturních odlišností je nezbytnou složkou úspěšné mezikulturní komunikace.

Základem je přivést všechny zúčastněné strany nejen k  pochopení, ale i k vzájemnému respektu.