29. 10. 2013   PhDr. Jan Drahoňovský

Žádný z nás nejsme superman. Občas se prostě nezadaří a ne a ne a ne. I takové situace patří k životu lidskému, a myslet si, že tomu u vás bude jinak, vede ještě k většímu omylu. Co si počít s neblahými věcmi, které se prostě staly a neustále vám proti vaší vůli vyskakují v hlavě?

"Je třeba zapomenout / zapomenout na vše / co už odešlo…“  Jacques Brel (z písně Ne me quitte pas)

 

Snažit se zapomenout na něco, co se vám nepovedlo, nebo na situaci, ve které jste se cítili zraněni, je sice běžná a oblíbená metoda, ale pramálo účinná. Ani v kombinaci s alkoholem či léky na spaní nepřináší trvalou úlevu. Jde to ještě nějak jinak? Samozřejmě o tom můžete mluvit s jinými lidmi. To také mnozí spontánně činí. Ale ani to samo o sobě stačit nemusí. Říká se, že čas vše vyléčí. Jenže, proč se trápit déle a více, než je nezbytně nutné?

Jak si tedy vyčistit hlavu a opravdu mít už od špatných událostí pokoj? Jenom tak, že si je opravdu v sobě zpracujete a zaujmete k nim nové, racionální stanovisko. Problémem totiž není prožitá událost jako taková, ale spíše to, že ji vnímáte jako špatnou, a že z toho vyvozujete špatné závěry o sobě jako člověku. 

Tip: Potřebujete pomoci? Využijte našich služeb Odborného poradenství

Možná že vás před pěti lety vyhodili z práce, protože jste se znelíbili šéfovi. Dodneška je ve vás hořkost, vztek, ponížení a nezřetelný strach, že se to bude opakovat i v současném zaměstnání. Kdo by to neznal. Tím, že se člověk za to stydí a většinou to nechce přiznat druhým, nechce to zákonitě přiznat ani sám sobě. A tyto pochyby pracují podprahově dál, daný jedinec se nemůže zcela soustředit na současné úkoly a plně se ponořit do práce, kterou má před sebou. Jak to tedy udělat, abychom mohli jít dál s čistým štítem? Jednoduše, zaujmout k těmto situacím nový, realistický postoj. Pokud víme, jak na to, a chceme se tím zabývat, potom vypořádání se se situací z minulosti není až tak složité. Jenže lidé mají řadu důvodů, proč se tím zabývat nechtějí a nemohou. Jednoduše se stydí sami před sebou, že provedli dejme tomu v opilosti nějakou kravinu, a nejraději by na to už nikdy ani nepomysleli. Kéž by to tak šlo! Pojďme se tedy podívat na netriviální návod, jak se s tím vypořádat. Upozorňuji však předem, že níže uvedené body, které na papíře vypadají jednoduše, mohou být klidně na několik let psychoterapie (podle povahy neblahé situace a flexibility vašeho myšlení). 

1)  Sepište si, co se stalo.

Prosím, žádné emoce ani myšlenky, pouze naprosto reálná fakta! Představte si, že jste policejní vyšetřovatel a dáváte dohromady, co se událo, v tuto chvíli vás nezajímají ani motivy, ani interpretace.

2)  Sepište si, co vás k tomu všechno napadá.

Jak se cítíte ohledně toho, co si říkáte o jiných lidech a co si říkáte o sobě. Může to vypadat třeba takto: „Ten bídák mě napálil, a já jsem takový idiot, že jsem mu na to skočil! Nesmí už se to stát znovu!“ A pocity budou v tomto případě především vztek smíšený se strachem (směrem k ostatním) a nenávist směrem k sobě. Samotným připomenutím neblahé události si ovšem mnoho nepomůžeme, je třeba něco víc.

Pokračování příště...
PhDr. Vojtěch Bednář

PhDr. Vojtěch Bednář

Specializuji se na otázky vedení, motivování, řízení lidí ve firmách, vytváření a udržování firemní kultury. Učím manažery na všech úrovních pracovat s lidmi tak aby firmu vnímali jako součást svého života, aby jejich práce byla efektivní, smysluplná a naplňovala potřeby firmy i jich samotných.

více o autorovi
články autora

Mgr. Petr Hlušička

Mgr. Petr Hlušička

Odborný psycholog zabývající se především aplikovanou psychologií v oblasti lidských zdrojů.

více o autorovi
články autora

PhDr. Jan Drahoňovský

PhDr. Jan Drahoňovský

Psychologické poradenství v rámci firmy i osobního života, školení, semináře

Témata: Komunikační pasti a bariéry, přesilové hry a manipulace, stresové zatížení, propojení práce a osobního života, existenciální dilemata apod.

více o autorovi
články autora


© 2019 Firemní sociolog | ISSN 1805-6520