23. 9. 2013 PhDr. Jan Drahoňovský
Co udělá většina lidí, pokud se chystá na nějakou neobvyklou a náročnou situaci, kde o něco jde, jako je např. nástup do nového zaměstnání, veřejné vystoupení nebo jednání s ředitelem? Odkládají přípravu jak jen to jde, dokonce jsou ochotni podstupovat takové nepříjemné činnosti jako je žehlení, jen aby se vyhnuli myšlenkám na tu situaci, a noc předtím nemohou spát.
Neznámé situace v nás obvykle budí úzkost, protože je v nich mnoho proměnných, které nemáme pod kontrolou, a o kterých kolikrát ani netušíme. A tak se někdy i z relativně jednoduchého úkolu (např. udělat prezentaci pro obchodní partnery) může stát naše noční můra. Důvodem bývají obvykle kupodivu nikoli rozumné argumenty typu „Nemám dostatek podkladů pro vytvoření skutečně informativní prezentace“, nýbrž naše iracionální očekávání ohledně nás samých.
Možná že vás napadají myšlenky, že když tohle zvoráte, už nikdy si ve firmě neškrtnete, a můžete si rovnou hledat práci jinde, popř. že jako pracovník nestojíte absolutně za nic. Můžete si dopředu připadat jako hloupý neschopný břídil. Ano, můžete z toho vyvodit, že to bude K A T A S T R O F A.
Je až s podivem, že snaha o dokonalé ovládnutí situace, sebe sama a lidí okolo vede paradoxně k naprostému ochromení našich schopností normálně strategicky přemýšlet.
Jak se s trémou nejlépe vypořádat? Prvním krokem je si uvědomit svoje iracionální přesvědčení, nejlépe si je napsat. Může to vypadat např. takto:
„Pokud se mi nepovede ta zpropadená prezentace a všichni nebudou nadšení, budu muset dát za pravdu svým rodičům, že ze mě nikdy nic pořádného nebude! A takovou ostudu nepřežiju! Takže se mi to musí podařit za každou cenu a musí to být bomba!!“
Tip: Jak na manipulativní techniky, a obranu proti nim? Přihlašte se na seminář 25. října.
Takových přesvědčení najdeme v hlavě celou řadu, většinou ale běží pod povrchem a tudíž se s nimi nedá diskutovat. Ostatně, člověk k tomu má obvykle značnou nechuť. Jakmile si je ale napíšeme hezky takto pod sebe, hned každému musí být jasné, jak jsou směšná a nemohou se zakládat na pravdě. Jednoduše odporují každodenní praxi. Vždyť proč by všichni zrovna z mojí prezentace měli padnout na zadek? Je vysoce pravděpodobné, že všichni nadšení nebudou. Ne každému se to musí líbit, ale to přeci neznamená, že by musela být prezentace špatná. Ale i kdyby, ještě z toho nemůžeme vyvodit, že se vám v životě nic nepovede. Ostatně, tomu odporuje už fakt, že vám někdo dal tu důvěru, abyste prezentaci udělali, to tedy znamená, že aspoň tohle se vám povedlo. (Zřejmě toho bude ale více.) A vaši rodiče také nemůžou vědět všechno (i když jim možná ve své mysli přisuzujete magický vliv na vaše životní kroky).
Dalším krokem je zjistit si o dané situaci co nejvíce informací, tedy o místu, o účastnících a o jejich očekáváních. Ty nám dovolují nejenom lépe reagovat, ale dávají nám i pocit bezpečí (jak známo, fotbalistům se lépe hraje tam, kde už v minulosti hráli).
A nakonec se na situaci s rozmyslem připravit, nejlépe tak, že si sepíšeme všechny důležité body a přehrajeme si nanečisto možný scénář. Též vřele doporučuji si vizualizovat (v klidovém stavu před usnutím či po probuzení) pohodový ale realistický průběh.
Tip: Máte problém říkat věci lidem? Naši odborní poradci vám pomohou
Jen se ale nepokoušejte připravit dokonale. Pochybuji, že by zrovna vaše situace byla (co do možných negativních důsledků v případě selhání) srovnatelná třeba s riziky selhání letu Apolla 14 do vesmíru. Tam musí být vše připraveno alespoň na 99,99%. To ale asi nebude váš případ, že? Potom možná postačí tzv. „dosti dobrá“ příprava. (Termín jsem přebral od psychoanalytika Winnicotta, který razil označení „dosti dobrá matka“ pro výchovu dítěte, která sice není (ani nemůže být) dokonalá, ale která respektuje jeho přirozenost, podporuje ho ve vývoji a napáchá jen zanedbatelné škody.)
Správným bodem budiž stav, kdy jste připraveni na několik možných nepříjemných (ale nikoli výjimečných) eventualit, a máte dostatek informací, které potřebujete (počítáte např. s některými zákeřnými dotazy). Ale zároveň cítíte, že další připravování už by vás stálo hodně úsilí a zároveň by nevedlo k větší jistotě, spíše naopak. A potom můžete jít v klidu spát s vědomím, že sice nejste schopni odhadnout, jak přesně to dopadne, ale že jste udělali dost pro to, aby to dopadlo ve váš prospěch.
A když se vám to i přesto nepodaří? Inu co, zcela určitě se z toho něco naučíte pro další život.
Držím vám palce, ať vám to dopadne!
Tímto tlačítkem nám dáte vědět, že se vám článek líbil. Nejde o sdílení na sociálních sítích.
