17. 6. 2019   PhDr. Vojtěch Bednář

Firma je nucena šetřit. Hledáme úspory, omezujeme ne nezbytné činnosti, krátíme výdaje. Bohužel zaměstnanci, zvláště jedna jejich část, si uvykli na to, že „peněz je dost“ a tak se dožadují dalších peněz a benefitů i když by brzy mělo dojít na omezování stávajících. Jak se k tomu postavit?

Řada firem, zejména z automotive odvětví, ale nejen z něj, v posledních měsících registruje pokles příjmů a s nim spojenou nutnost hledat úspory. V médiích to zatím (červen 2019) ještě moc vidět není, ale realita je taková, že konjunktura netrvá věčně. Problém je, že lidé, zaměstnanci, slyší spíše na to, co sledují ve zprávách, než na skutečný stav ekonomiky a tak nastává výše popsaná paradoxní situace. Na jedné straně bychom měli šetřit a hledat úspory, ale na druhé jsou požadavky. Prozatím přitom platí, že pracně získané a draze kvalifikované zaměstnance bychom si chtěli udržet. Co s tím?

V prvé řadě v žádném případě nedoufejte, že vaše situace zaměstnancům prostě „dojde“. O situaci firmy je s nimi nezbytné komunikovat a kvalita komunikace je právě taková, jak dobře jste v konjunktuře nastavili komunikační kanály. Pokud ne, můžete na tom pracovat i teď, ale počítejte, že to bude náročnější a v neposlední řadě také dražší proces, než když „o nic nešlo“. Pokud nevíte jaké kanály zvolit a jak s nimi pracovat, rádi vám pomůžeme.

Situaci firmy bychom před zaměstnanci neměli tajit, ale ani zbytečně zveličovat. Pokud nemůžeme splnit něco, co jsme jim dříve slíbili, a není zde skutečně reálná šance na zlepšení, měli bychom se vyvarovat jejich uklidňování v duchu „počkejte do října, a pak uvidíme“. Důsledkem tohoto kroku, kterým je chcete pacifikovat ve skutečnosti je, že se k tomuto termínu upnou, a následný tlak bude mnohem větší, než předtím.

V případě, že nějaký požadavek prostě není možné splnit, je nejlepší to jasně, srozumitelně, a nekompromisně říct. Současně je dobré když jej vyvážíme sice malým, ale citelným pozitivem, které nemusí být stejného charakteru, jako chybějící benefit. Představte si to tak, že sice nemůžete zvýšit mzdy, jak se očekávalo, ale nabídnete třeba úpravu pracovního režimu, a nebo dejme tomu malou modernizaci sociálního vybavení. Snažte se (zatím) předcházet tomu, že byste jen brali a nic nedávali.

Ne všichni zaměstnanci jsou stejně neinformovaní a ne všichni vidí stejně svou, i vaši situaci. Pokuste se mezi nimi hledat spojence a využívejte je. Optimálními spojenci jsou lidé v nižších patrech managementu, linioví vedoucí. K výkonným zaměstnancům mají nejblíže a přitom jsou schopni vyšší míry nadhledu než oni.

Kromě výše popsaného byste měli pracovat také na dalších věcech. Definujte základní hodnotu firmy, jako zaměstnavatele, a snažte se ji vašim zaměstnancům vštěpovat. Ideální je, když je to hodnota, která se dá komunikovat jak v konjunktuře, tak v krizi. Dále zintenzivněte kontakt mezi top managementem a zaměstnanci. Dobrá praxe je třeba „oběd s ředitelem“ jednou měsíčně, návštěvy top managementu na pracovištích, kde se aktivně zajímá o podmínky zaměstnanců a podobně.

Každá situace se dá zvládnout, pokud k ni přistupujeme pozitivně a systematicky. Konkrétní postup a vhodné nástroje se ale u každé firmy liší. Pokud jste v podobné situaci jako firma z tohoto článku, kontaktujte nás, a my vám pomůžeme najít nejlepší a nákladově nejlépe únosné řešení právě pro vás.

PhDr. Vojtěch Bednář

PhDr. Vojtěch Bednář

Specializuji se na otázky vedení, motivování, řízení lidí ve firmách, vytváření a udržování firemní kultury. Učím manažery na všech úrovních pracovat s lidmi tak aby firmu vnímali jako součást svého života, aby jejich práce byla efektivní, smysluplná a naplňovala potřeby firmy i jich samotných.

více o autorovi
články autora

Mgr. Petr Hlušička

Mgr. Petr Hlušička

Odborný psycholog zabývající se především aplikovanou psychologií v oblasti lidských zdrojů.

více o autorovi
články autora

PhDr. Jan Drahoňovský

PhDr. Jan Drahoňovský

Psychologické poradenství v rámci firmy i osobního života, školení, semináře

Témata: Komunikační pasti a bariéry, přesilové hry a manipulace, stresové zatížení, propojení práce a osobního života, existenciální dilemata apod.

více o autorovi
články autora


© 2019 Firemní sociolog | ISSN 1805-6520