6. 2. 2017   PhDr. Vojtěch Bednář

Zaměstnanec, který dělá to, že o všem negativním, co se stane, ihned informuje nadřízené, a to v míře, která může být šikanováním ostatních proto, aby si u něj sám „polepšil“ je morem týmu. Že se sám velmi rychle ocitne na společenském okraji firmy pro něj vesměs není problém. Jeho přítomnost ale trvale rozbíjí integritu týmu, narušuje důvěru na pracovišti a může vést k prostředí, ve kterém je prakticky každý jiný konflikt horší, než by byl za „normálních“ okolností.

Management potřebuje zpětnou vazbu. Musí vědět, co se ve firmě či v týmu děje. Donašeče ale v žádném případě nechce, a nepotřebuje. Nejen proto, že informace, které od něj získá jsou často zkreslené a jednostranné, ale zejména a hlavně pro všechna negativa, která jsme vyjmenovali výše.

Jak si s donašečem poradit? Především ho musíme umět identifikovat. Rozlišit podřízeného, který „jen“ poskytuje zpětnou vazbu, a který už škodí kolegům není snadné. Pomůže pokud si uvědomíme, že nebývá normální, aby nám informace nejčastěji „zákulisního“ charakteru poskytovat stále tentýž člověk a nápadně často. Zvláště pak, pokud se jedná o věci, které se jeho samotného netýkají. Pokud to tak je, možná máme co do činění s donašečem.

Prvním krokem je vždy to, abychom se chování dotyčného pokusili napravit. Dáme slušně, ale jasně najevo, že i když oceňujeme informace, věci zákulisní a osobní nám nejsou příjemné, a podstatný je výkon. Není také normální, aby kdokoli obětoval svůj pracovní čas a úkoly tomu, aby mohl kritizovat práci či poměry ostatních. Podle typu donašeče je možné, že budeme muset požadavek opakovat, možná několikrát. Podstatné je, abychom dotyčnému ukázali svou konzistenci a to, že nejprve má udělat svou práci. (pozn. Pokud se jej budeme snažit ignorovat, většinou dosáhneme jen toho, že své úsilí zintenzivní).

Druhým krokem pokud první nepomůže a jsme si jisti tím, že máme co do činění s člověkem, který nepoukazuje na skutečný problém, ale představuje destruktivní prvek týmu to, že mu sdělíme, že si informace od něj ověříme u kolegů, a kolegům oznámíme, odkud je máme. Nemusíme to doopravdy udělat, stačí, když to řekneme donašeči, velkou většinu takto se chovajících lidí zaměstnanců tím odradíme a vrátí se zpět do normálu. Pokud to nepomůže, můžeme svou hrozbu uskutečnit, to je už ale silnější káva, a podle toho, jak funguje náš tým donašeče různě moc poškodíme.

Třetím krokem v případě, že nepomáhá nic je odkrytí karet. Otevřeně a transparentně řekneme donašeči a těm, na které donášel (nejlépe veřejně a za přítomnosti všech), že si toto nepřejete, a že i když samozřejmě vítáte informace a podněty, „špinavé“ do vašeho týmu nepatří, a konkrétní osobu požádáte, aby s tím přestala. Pozor, toto opatření může mít devastující účinky.

V případě, že chování donašeče nelze změnit, zvažte jeho přesunutí na jiné pracoviště, pokud díky němu dochází k trvalému narušování funkce týmu či celé firmy a není jiná možnost, je na místě se ho u zbavit úplně. Pozor však na to, abychom donašeče omylem nezaměnili s whistleblowerem, nebo s člověkem, který jedná nezištně a v dobrém úmyslu. Obojí by nejen poškodilo nevinné, ale mohlo by se vymstít týmu i nám samotným.

Trápí vás negativní jevy ve vaší firmě nebo týmu? Pomůžeme vám.