3. 8. 2015   PhDr. Vojtěch Bednář

 Frank pracuje v nadnárodní multinádrodnostní korporaci. Je specialista na jeden z technologických oborů, kterým se tato firma zabývá, a současně má pověst mimořádně schopného organizátora a hlavně odborníka na optimalizace procesů.

Frank procestoval celý svět. V jeho profesním CV se skví destinace jako Singapur, Jihoafrická republika, Mexiko. Ve svých dvaačtyřiceti letech platil za zkušeného a velmi ceněného  člověka. Po pravdě řečeno se mu ale cestování už trochu zajedlo, a tak když dostal neodmítnutelnou nabídku přijmout výzvu v závodě, který má jeho korporace v Čechách, přijímal jí se smíšenými pocity. 

Jeho mise zde (tak tomu ve firemním žargonu opravdu říkají) spočívala v tom, že měl svými zkušenostmi asistovat ve snaze zjednodušit způsob, kterým závod navrhuje nové komponenty, které pak vyrábí. Stávající byl roky zažitý a fungoval, ale byl pomalý, angažovalo se v něm mnoho zaměstnanců, z nichž ne všichni byli dle názoru managementu nezbytní. A navíc – velice často vedl k tomu, že příslušný tým dovedl vylepšení do určitého stupně vývoje, aby ho pak opustil. Jinými slovy, velmi mnoho zlepšení se začalo, velmi málo dokončilo. Domácí management se pokoušel s tím něco dělat, ale týmy odolávaly.

Když Frank přišel zahájit svou pětiměsíční misi, byl to sympatický, žoviální angličtinou hovořící chlapík, který chtěl všechno vidět, všechno znát a všechno poznat, jak mu velel jeho úkol. Aspoň takto ho brali.  Kolegové očekávali, že postupem času přijde s nápady, jak vylepšit dosavadní způsob práce. Bohužel, místo toho přišla studená sprcha. Frank svolal poradu zodpovědného managementu, a na ní přednesl asi půlhodinovou prezentaci. Skládala se víceméně z toho, že vyjmenoval asi padesát bodů – změn, od drobných, po naprosto zásadní, s tím, že je všechny je nutné ihned uvést do života.

Kolegové poděkovali za podněty, a začali nad nimi diskutovat, ale Frank byl neoblomný. „Všechno se to musí udělat hned!“. Na námitku, že „některé ty věci tady prostě nepůjdou“ zareagoval téměř agresivně, a zcela se odmítnul bavit o možnosti, že by se na jeho seznamu něco změnilo.

Od té doby vedl Frank s ostatními manažery i se zaměstnanci vývojového oddělení malou válku. Pravidelně, neúnavně přicházel prosazovat a kontrolovat své změny. Byl zlý, a arogantní, když viděl, že se mu je prosadit nedaří, a o to více se o to pokoušel. Lidé se mu vyhýbali, nechtěli s ním hovořit, a vymýšleli celou řadu triků jak se Frankovi (přezdívanému F16 po stíhacím letadle Americké výroby) vyhnout. Situace, dílem komická, ale hlavně velmi nepříjemná, vygradovala telekonferencí, na níž generální ředitel vysvětloval svým šéfům v USA, jak je možné, že podnik, dle Frankovy zprávy, jeho snahu sabotuje.

Frank nakonec odjel zpět do USA. Na tom, co měl změnit, se nezměnilo nic, ale zůstala po něm ošklivá pachuť a těch několik zásahů, které se mu přeci jenom podařilo provést, bylo spíše k horšímu. Proslýchá se, že letos na podzim přijede někdo další…

Frankovo působení by mohlo být ukázkový příklad toho, co se děje v mnoha firmách a zdaleka nejenom globálních korporacích. Expert, často z ciziny přichází napravit naše hříchy, a dělá to tak, že přináší autoritativní návrhy na základě vlastních zkušeností odjinud. Není nutné diskutovat o tom, zda by jeho návrhy fungovaly, a nebo ne, podstatné totiž je, že nebyly přijaty. Nebyly přijaty proto, že byly velmi necitlivě prosazovány.

Řešením by bylo, kdyby Frank hned od začátku pracoval v páru s jiným manažerem – Čechem. Ten by mu jednak pomohl poznat okolnosti a kulturu, tj. nejen jak se věci dělají, ale proč se dělají právě takto. Pomohl by mu také přenést jeho řešení do našich podmínek a pak – tato řešení komunikovat způsobem, kterému by čeští zaměstnanci rozuměli, a se kterým by se dokázali ztotožnit. Pozornost se měla věnovat přípravě Franka, ale také přípravě týmu, ve kterém měl pracovat. To se bohužel ani zčásti nestalo. A proto Frank selhal.

Bohužel, Frankovo selhání zanechalo stopu, které bude nyní velice obtížné se zbavit. Obtížné neznamená nemožné, nicméně Frankův nástupce, bude-li jaký, stojí před neobyčejně složitým úkolem.