16. 5. 2022  

odpovídá: PhDr. Vojtěch Bednář

Problém špatné morálky trápí mnoho firem. V naší nedávné anketě na něj jako na vůbec nejpalčivější upozornila čtvrtina hlasujících, a pokud bychom se ptali na problém „druhé řady“, tedy po nedostatku personálu, velmi pravděpodobně by byl ještě mnohem četnější. Lidé mají špatnou morálku, nedodržují pravidla a není snadné je k tomu donutit. Týká se to dělnických a „operátorských“ profesí, ale zdaleka nejen jich, problémy podobného typu trápí i týmy specialistů a vysoce kvalifikovaných odborníků.

Určit příčinu tohoto stavu není snadné; nejspíše se jedná o kombinaci faktorů. Zaměstnanci strávili prakticky dva roky v „covidové“ době. Poté, co se pandemie přestala jevit jako zásadní hrozba, přišla válka na Ukrajině, s ní související ohrožení ekonomiky a samozřejmě inflace a ohrožení sociálních jistot. Místo toho, aby si lidé odpočinuli, jsou vystaveni novému stresu. Část na to reaguje onou špatnou morálkou.

Co s tím dělat?

V žádném případě nesmíte dopustit, aby se ze „špatné morálky“ stal standard, nebo aby měli zaměstnanci pocit, že vedení jejich chování přechází či ignoruje, protože se bojí, že v případě razantnějšího zásahu by mohli odejít. V takovém případě byste brzy čelili mnohem horšímu problému než jen tomu s docházkou. Snaha některých manažerů problém řešit „bouchnutím do stolu“ může krátkodobě pomoci, ale také může mít za následek skutečnou vlnu odchodů, zvláště kvalifikovanějších a perspektivnějších zaměstnanců. To si samozřejmě nepřejeme.

Pokud jde skutečně o izolovaný problém konkrétních jedinců, doporučujeme být nekompromisní. S každým si individuálně pohovoříme, vysvětlíme, že trváme na dodržování pravidel. Můžeme uplatnit tzv. zásadu „semaforu“, kdy první varování ještě neznamená trest, ale pokud se dotyčný krátce po něm dopustí stejného pochybení, vedení zakročí, i kdyby to bylo bolestivé. Na výmluvy a vyhrožování v takovém případě doporučujeme nebrat ohled, protože pravidla platí pro všechny a budou platit pro všechny.

Jestliže víme, že špatná morálka je široký jev a že pokud důsledně potrestáme jednoho zaměstnance, budou to ostatní brát jako „exemplární příklad“ a mohli by splnit své hrozby (zvláště pokud potrestání konkrétního jedince pochopí jako nespravedlnost – pozor na to!), pak doporučujeme jiné řešení. I když víte, že se nedodržování týká řady pravidel, stanovte jedno konkrétní, které prohlásíte za extrémně důležité. Začněte firemními kanály zaměstnancům komunikovat, že vám na něm záleží. Pokud to bude dejme tomu docházka, informujte, že se na ni chcete soustředit. Informujte dále, jak moc je správná docházka důležitá. Nastavte systém kontroly, který se bude týkat všech, a zejména se soustřeďte na hledání „hluchých míst“, tedy cestiček, kterými zaměstnanci stávající kontrolu obcházejí.  Zaveďte pozitivní motivaci a pochvalte ty, kteří pravidlo dodržují. Následně zaveďte trestání těch, kteří ho nedodržují a to metodou „padni komu padni“ s postupným zpřísňováním trestů – první porušení má za následek napomenutí, další už třeba ztrátu benefitu, pokutu ze mzdy, zastavení možnosti růstu atd. Tresty důsledně aplikujte a informujte o tom, že je aplikujete (ale bez toho, kdo konkrétně byl potrestán; zaměstnanci si to samozřejmě řeknou).

Vývoj situace bude pravděpodobně ten, že nejprve udělíte větší počet mírných trestů, pak začnou přibývat i přísnější, ale těch bude méně a méně a časem bude klesat i počet těch mírných – lidé si zvyknou, že toto konkrétní pravidlo se musí dodržovat. Současně s tím se ale díky efektu učení a přijetí autority výrazně zvýší jejich ochota dodržovat ostatní pravidla. Nastane čas jim je začít připomínat…

Hledáte-li konkrétní řešení pro vaši firmu, obraťte se na nás, rádi vám pomůžeme. Z naší zkušenosti důrazně doporučujeme, abyste se na poradce Firemního sociologa obrátili dříve, léčba problémů v raných fázích je rychlejší a podstatně lacinější, než když se už změní v katastrofu.