21. 11. 2013  

odpovídá: PhDr. Vojtěch Bednář

Dobrý den,

otázka používání slova "Prosím" v zadávání úkolů a v komunikacis podřízenými může na první pohled vypadat jak maličkost, ale o maličkost se v žádném případě nejedná. Je to dáno tím, že Prosím má v češtině ve skutečnosti tři významy, a jeho skutečný význam je většinou dán jejich kombinací. Jedná se o

• Zdvořilostní výraz (Prosím odevzdejte výsledek do 1. března); dávám najevo, že si člověka, kterému toto píši či říkám vážím, ale současně, že jej ve skutečnosti o nic neprosím.
• Žádost v podmíněném rozhodnutí (prosím, vyjděte nám vstříc); má stimulovat rozhodnutí, které nezávisí zcela na dotyčném, ale může jej usměrnit, třeba tak, že to udělá dříve.
• Výraz dávající najevo závislost výsledku na vůli toho, s kým jednáme a kdo má více zdrojů  (prosím vás o peníze); dává najevo mou podřízenost a odevzdání do vůle protistrany

Při běžném zadáván úkolů podřízeným, nejde-li o specifické případy skupin, s nimiž takto prostě jednat nelze, se prosím používá v tom prvním smyslu, tedy jako zdvořilostní výraz. Potíž je, že pokud je používáme často (více než jedenkrát) a pokud neklademe dostatečný důraz na výkonnostní složku (...výsledek do 1. března), mohou si to podřízení vyložit jako spíše druhý, nebo dokonce třetí význam, tedy že vlastně to, co se po nich žádá, závisí jen na tom, jak se sami rozhodnou.

Máte-li pocit, že došlo právě takové věci, tj. že podřízení tento výraz nechápou správně a v důsledku toho k Vám nechovají autoritu, doporučoval bych jej z komunikace ne úplně odstranit, ale velmi výrazně omezit, a současně dbát nato, aby bylo zřejmé, že Vaše komunikace je pro ty, kterých se týká, závazující.  To se nejlépe dělá v ústní komunikaci položením akcentu, ale lze to dobře rozpoznat i z písma.

Vojtěch Bednář