22. 6. 2020   Mgr. Petr Hlušička

Pozastavili jste se někdy nad otázkou, nakolik se za posledních pár let posunul váš život z hlediska využívání moderních online technologií? Jaké to pro vás má výhody, nakolik vás to ovlivnilo a kolik příležitostí to do vašeho pracovního i soukromého přineslo? Nejspíš ano. Otázkou ale zůstává, co nás to naopak stálo a jaké negativní dopady to na nás může mít.

V nedávné studii, která byla zrealizována v USA zjistili, že Američané svůj telefon používají v průměru 58krát za den. Co se týká celkové doby online, tak na něm stráví tři a půl hodiny denně. To dělá přibližně 53 dní, které tráví na svém mobilním telefonu ročně. Na druhé straně oceánu v UK dle aktuálních studií uvádí, že ročně stráví Britové v online prostředí v průměru 50 dní.

Celkově má tento trend zvyšující se úroveň. Postupně čím dál více moderní technologie začleňujeme do svého života. Spoléháme se na podporu svých mobilních telefonů ať co se týká vyhledávání potřebných informací, tak pro jejich uchovávání a připomínání. To nám přirozeně přináší spoustu výhod, ale také se přirozeně na nich stáváme více závislými.

A to i z pohledu funkčních změn našeho mozku. Neustále zvyšující se počet času, který trávíme on-line a využívání smartphonů má významný dopad na naši pozornost, paměť i schopnost zpracovávat informace. Podle výzkumů realizovaných univerzitami Oxfordu, King's College London, Harvardu a University of Western Sydney se ukázalo, že smartphony poškozují schopnost mozku uchovávat a pracovat s důležitými detaily. Zjednodušeně řečeno, výzkum tvrdí, že naše využívání mobilních telefonů nás samotné připravuje o naše schopnosti.

Koncentrace pozornosti

Jedním z aspektů je například neustálý proud upozornění ze sociálních sítí, emailů a dalších aplikací. To má přímý dopad na naši pozornost a naši potřebu ji neustále dělit. Ztrácíme tak významně schopnost se soustředit a koncentrovat pouze na jednu věc či úkol.

Podle zrealizovaných experimentů je patrný významný pokles schopnosti se koncentrovat u lidí, kteří tráví čas s online aplikacemi a reagují na jejich upozornění. A to až takovým způsobem, že byl prokázaný fyzický dopad na náš mozek, kdy dochází k úbytku šedé hmoty, která je přímo spojována s naší schopností se soustředit.

Paměť

On-line prostředí se zároveň stává naší externí pamětí, kdy se daleko více spoléháme na naši schopnost okamžitě dohledat potřebná data či informace pomocí internetu. A to často i bez kritického uvažování a schopnosti nadhledu. A to i při běžných věcech, jako je výběr vhodné restaurace, ubytování nebo také hledání vhodné cesty.

Využitím moderních technologií neaktivujete svoji paměť pro vyvolání potřebných informací nebo vhodnou dedukci. Spíše trénujete rychlost svých prstů k vyvolání vhodné odpovědi a zvyšujete tak závislost na externích zdrojích, které vám mohou pomoci. Současně nedochází ani tak k zapamatování si konkrétního obsahu, který se dozvíte. Naopak pouze k naučení a ukotvení vhodné cesty, kde odpověď můžete najít.

Fiktivní znalosti

Při využívání těchto on-line nástrojů a „virtuální“ paměti dochází velmi často k budování falešného pocitu jistoty a orientace v oblastech, v kterých reálně nemáme žádné znalosti ani schopnosti. Stírá se hranice mezi tím, co považuji za vlastní znalosti a zkušenosti a tím, co jsou v reálu nekriticky přijímané informacemi z externích zdrojů.

PhDr. Vojtěch Bednář

PhDr. Vojtěch Bednář

Specializuji se na otázky vedení, motivování, řízení lidí ve firmách, vytváření a udržování firemní kultury. Učím manažery na všech úrovních pracovat s lidmi tak aby firmu vnímali jako součást svého života, aby jejich práce byla efektivní, smysluplná a naplňovala potřeby firmy i jich samotných.

více o autorovi
články autora

Mgr. Petr Hlušička

Mgr. Petr Hlušička

Odborný psycholog zabývající se především aplikovanou psychologií v oblasti lidských zdrojů.

více o autorovi
články autora

PhDr. Jan Drahoňovský

PhDr. Jan Drahoňovský

Psychologické poradenství v rámci firmy i osobního života, školení, semináře

Témata: Komunikační pasti a bariéry, přesilové hry a manipulace, stresové zatížení, propojení práce a osobního života, existenciální dilemata apod.

více o autorovi
články autora


© 2020 Firemní sociolog | ISSN 1805-6520