7. 10. 2013   Mgr. Petr Hlušička

V případě, že jsme v kontaktu s jiným člověkem, tak je část komunikace vedena verbálně a zbytek v neverbální úrovni. Mezi nejdůležitější složky neverbální komunikace patří gestikulace (pohyby rukou), mimika (výraz tváře), ale také fyzická vzdálenost osob (tzv. proximita) i jejich vzájemné postavení (proxemika).

V okamžiku, kdy nám vzniká potřeba zjistit, kdy druhá osoba mluví pravdu a kdy ne, tak se musíme soustředit především na několik bodů. Základním signálem je, zda je ve shodě to co druhý člověk říká s tím, co nám sděluje svým tělem. Jedná se samozřejmě o základní vodítka, které můžeme sledovat a na jejich základě si vytvářet úsudek, nakolik vysoká je pravděpodobnost, že s námi druhý člověk komunikuje pravdivě.

Tip: zajímá vás to více? Objednejte si některý z našich seminářů

Čemu věnovat pozornost:

Nervozita
Pokud není člověk zvyklý lhát, tak při vědomém lhaní není schopen udržet fyziologické procesy, které jsou s ním spojeny. Jedná se především o zvýšené pocení, nutkání poposedávat a měnit polohu (přehazování nohy přes nohu), opakované zafixované pohyby (hraní si s hodinkami). Nebo například četnější dotyky na obličeji případně rtech.

Gestikulace
Pohyby rukou přirozeně doprovází náš projev, někteří lidé mají gestikulaci energičtější a je nutno na to brát ohled při posuzování, zda se jedná o signál odpovídající lži či ne. Sdělným prvkem je nejen rozměr gestikulace, ale i její dynamika: prudkost, zrychlování a zpomalování, zaměření gest. Lháři mají často tendenci gestikulovat poblíž obličeje, zakrývat si ústa, třít si nos, ucho nebo krk, případně si upravovat límec či kravatu. Naopak je malá pravděpodobnost, že si dotyčná osoba bude šahat otevřenou rukou na hrudník.

Mimika
Člověk, který lže, se snaží udržet pravdu utajenou a snaží se mít věci pod kontrolou, to znamená i své emoce. Ty se projevují nejvíce v obličeji a v jeho výrazu. Výraz tváře má silnou výpovědní hodnotu.  Vnitřní stavy se bezprostředně odrážejí ve tváři a i v okamžiku, kdy se osoba chystá lhát, tak proběhne krátké problesknutí skutečné emoce. Situaci nám usnadňuje to, že mimické výrazy základních emocí jsou vrozené a obecně rozpoznatelné. I přestože proběhne vše v krátkém okamžiku, tak jsme schopni je většinou vyhodnotit správně.
Například můžeme rozlišovat i jednotlivé druhy úsměvů. Při přirozeném úsměvu dochází k zapojení většiny obličejových svalů, oproti nepravdivému úsměvu, kdy se zapojují pouze svaly okolo úst. Jinak se dá také pozorovat, že lhaní často doprovází buď červenání nebo naopak poblednutí.

Tip Přečtěte si také o tom, jak se připravit na změnu

Pohled
Výraz očí nám může signalizovat mnohé o pravdivosti samotné komunikace. Uvádí se, že osoba, která lže, tak se často vyhýbá přímému pohledu. Nicméně „zkušení“ lháři naopak klamou a snaží se udržet přímý pohled, aby podpořili své tvrzení. V tomto ohledu se můžeme obrátit například na skutečnost, že jeden pohled mluvčího trvá obvykle 1-7 vteřin, a je-li delší, tak je spíše podezřelý. U osob, které se snaží klamat je také četnější mrkání.
Samozřejmě v tomto ohledu hraje roli i intimnost prostředí. Čím je partner bližší, tím je pohled obsahově bohatší a soustředěnější.

Proxemika a postoj
Spočívá ve vyjádření vztahu mezi lidmi prostřednictvím vzdálenosti a postavení, které k sobě komunikující osoby zastávají. Důležité je si všímat především křížení končetin, které většinou značí snahou být v obraně či se snaží něco skrývat. Výrazně se u lháře projevuje určitá tenze a strnulost v jeho projevech, udržování větší vzdálenosti, celkově více neklidu v projevech a časté měnění postojů.

Pokud budeme věnovat pozornost tomu, jakým způsobem s námi naše okolí komunikujeme, tak budeme vnímavější i k tomu, abychom dokázali odlišit běžné a typické projevy od toho atypického. Podstatným zjištěním pro nás bude především to, že se s druhým člověkem něco děje.

 TIP:
Dokážete u sebe vnímat, zda je Vaše neverbální komunikace v souladu s tou verbální?