15. 5. 2023 Mgr. Petr Hlušička
V dnešní době se stává prokrastinace stále větším problémem a technologie nám to v mnohém usnadňují. Další vývoj a dopady v této oblasti můžeme v dnešní době vidět například na studentech vysokých škol. Mají poměrně hodně volnosti, ale málo struktury, a to jsou otevřené příležitosti k prokrastinaci. Těmito trendy a provázaností prokrastinace se zdravotním stavem se zabývalo již několik studií. V tomto článku se podíváme nejen na nejnovější výzkumy a zjištění, ale také na to, jak se s tímto problémem vypořádat.
Nedávné výzkumy se začali zabývat vztahem mezi prokrastinací a naším zdravotním stavem. Jeden z posledních se zaměřil na vzorek vysokoškolských studentů, ti mají poměrně velkou svobodu nakládat s vlastním časem a úkoly. S touto svobodou však přichází i pokušení prokrastinovat. Studie bohužel ukázaly, že nejméně 50 % vysokoškolských studentů prokrastinuje do té míry, že to může mít výrazně negativní dopad na jejich vzdělání. Je však prokrastinace škodlivá pouze pro náš studijní úspěch, nebo může mít negativní důsledky i pro naše fyzické a duševní zdraví?
Studie zjistily, že prokrastinace je spojena s vyšší mírou stresu, nezdravým životním stylem a celkově odkládáním řešení problematických situací, včetně vyhledání pomoci při zdravotních problémech. Tyto studie však nedokázaly určit směr tohoto vztahu. Je prokrastinace příčinou špatného fyzického a duševního zdraví, nebo je tomu naopak?
Odpověď na tuto otázku se snažili nalézt vědci ve Stockholmu, kteří provedli dlouhodobou studii. Nabrali 3 525 studentů z osmi univerzit a požádali je, aby po dobu jednoho roku každé tři měsíce vyplňovali dotazníky. Výsledky ukázaly, že vyšší míra prokrastinace byla po devíti měsících spojena s poněkud vyššími příznaky deprese, úzkosti a stresu.
Studenti s vyšší mírou prokrastinace také častěji uváděli bolesti ramen nebo paží, horší kvalitu spánku, větší osamělost a větší finanční potíže. Tyto souvislosti zůstaly zachovány i po zohlednění faktorů, jako je věk, pohlaví, úroveň vzdělání rodičů a předchozí medicínské diagnózy.
Ačkoli žádný konkrétní zdravotní výsledek nebyl silně spojen s prokrastinací, výsledky naznačují, že prokrastinace může mít význam pro celou řadu zdravotních následků, včetně psychických problémů, bolestí a nezdravého životního stylu.
Dobrou zprávou je, že klinické studie prokázaly, že kognitivně-behaviorální terapie je účinná při snižování prokrastinace. Tento typ terapie nám pomáhá překonat prokrastinaci tím, že rozdělí dlouhodobé cíle na krátkodobé, zvládne rozptýlení (například vypnutí mobilního telefonu) a zůstane soustředěný na úkol navzdory prožívání negativních emocí.
Vyžaduje to určité úsilí a vůli, takže se nejedná o něco, co se odehraje během krátké doby. Ale i malé a postupné změny mohou mít velký efekt. Můžete například začít už dnes tím, že necháte mobilní telefon v jiné místnosti, když se potřebujete soustředit na nějaký úkol.
Závěrem lze říci, že prokrastinace může mít negativní důsledky nejen pro pracovní výsledky či úspěch, ale tak pro naše fyzické a duševní zdraví. Například s pomocí kognitivně-behaviorální terapie a malých změn v našich návycích však můžeme prokrastinaci překonat a dosáhnout svých cílů při zachování dobré pohody.
Tímto tlačítkem nám dáte vědět, že se vám článek líbil. Nejde o sdílení na sociálních sítích.
