2. 9. 2019   Mgr. Petr Hlušička

V okamžiku, kdy veškerá motivace směrem k inovacím bude vycházet z finančních odměn, tak bude nejspíš v prvním okamžiku úspěšná. V počátku přiláká větší počet návrhů, posléze ale bude množství a motivace lidí nižší nebo nulová. Jedná se o přirozený aspekt, kdy výše odměny už pro nás není tak lákavá. Velmi často to může sklouznout do toho, že nám lidé budou na pravidelné bázi cíleně podávat méně hodnotné až nevýznamné „vylepšení“, které jim budou zajišťovat pravidelný příjem.

Motivace k vylepšením by neměla být postavena na čistě finančním či odměňovacím principu nejen z tohoto důvodu, ale také proto že tímto způsobem fixujete jejich pozornost k samotné odměně, a ne příčině či důvodu. K smyslu tomu, proč by to vlastně měli dělat. Naším cílem je především, aby firma ušetřila a tím byla konkurenceschopnější. Aby jejich práce byla méně náročná a procesy byly efektivnější. To, co pomůže firmě, může pomoci jim, a není to pouze na bázi přímo vázané odměny.

Zajímavou formou, jak lze podpořit uvažování lidí směrem k inovacím, je poskytnout jim čas, prostor a prostředky, kdy se mohou společně věnovat tomu, jak by šlo vylepšit jejich práci a v čem by ji šlo usnadnit. Může se jednat například o jeden den v měsíci či jedno odpoledne, kdy spolu mohou pracovat lidé i mimo stabilní týmy a jediným požadovaným výstupem, je návrh konkrétního opatření či inovace. Ta samozřejmě musí splňovat předem stanovené parametry, mimo jiné to, aby se jednalo o funkční návrh, který bude smysluplný i pro firmu.

Takto nastavená aktivita může podpořit samostatnost lidí v tom, jak mohou přemýšlet na svojí prací a podpořit jejich vlastní inciativu. Zároveň mohou lépe vnímat smysl inovací a podpořit sounáležitost napříč firmou.