30. 9. 2013   Mgr. Petr Hlušička

Kolektiv kolem sebe potřebujeme nejenom kvůli samotnému dosahování výsledků, ale i za účelem uspokojení vlastních sociálních potřeb. Nesmíme zapomínat na skutečnost, že v dnešní dynamické době trávíme téměř třetinu svého času v zaměstnání. Díky tomu nám na pracovišti vzniká poměrně velké množství sociálních vazeb a významných vztahů s přesahem mimo samotné zaměstnání.

V případě, že k nim nedochází, což může být způsobeno například vysokou rivalitou (např. u obchodních týmů) nebo negativní atmosférou v kolektivu či vzájemnou nedůvěrou, a zároveň dotyčný pracovník nedokáže kompenzovat tento stav ve svém soukromí, tak dochází u zaměstnance k deprivaci a nespokojenosti, což následně ovlivňuje mimo jiné i jeho pracovní výkon.
Podle některých výzkumů je pouze 25 % našich pracovních úspěchů dáno našimi schopnostmi jako je IQ, zbylých 75 procent úspěchů je přímo ovlivněno naší úrovní optimismu a společenskou podporou či sounáležitostí v pracovním kolektivu.

Nastavení takových podmínek, které by umožňovaly pozitivní sociální vazby mezi zaměstnanci, by měl být jedním z důležitých bodů, které by neměly být opomíjeny. Zodpovědností vedoucího pracovníka mimo dosahování pracovních výsledků, je i zodpovědnost za klima v pracovním kolektivu a nastavení takového stavu, který by zaměstnancům poskytoval prostor pro uspokojování jejich sociálních potřeb. Dále také proaktivně předcházet případným konfliktům a pomáhat řešit případné neshody.

Dle výzkumů mají zaměstnanci, kteří se vyskytují v podporujícím sociálním prostředí, produktivitu nejméně o 31 % vyšší oproti pracovníkům, kteří se vyskytují v neutrálních či stresujících podmínkách. A u pozitivně naladěných obchodníků dochází dokonce až k 37 procentnímu zvýšení produktivity.