Články PhDr. Jana Drahoňovského

Jak na trému?

23. 9. 2013   PhDr. Jan Drahoňovský

Co udělá většina lidí, pokud se chystá na nějakou neobvyklou a náročnou situaci, kde o něco jde, jako je např. nástup do nového zaměstnání, veřejné vystoupení nebo jednání s ředitelem? Odkládají přípravu jak jen to jde, dokonce jsou ochotni podstupovat takové nepříjemné činnosti jako je žehlení, jen aby se vyhnuli myšlenkám na tu situaci, a noc předtím nemohou spát.

Musím se hodně snažit! (fejeton)

16. 9. 2013   PhDr. Jan Drahoňovský

Leckdy to vypadá, že úkoly, které se na nás valí, vyžadují značné úsilí, jinak ničeho nedosáhneme. Jednoduše, že bychom se měli hodně snažit. Tento zdánlivě rozumný požadavek je ve skutečnosti hluboce iracionální a také daleko méně praktický pro život, než bychom možná čekali…

Manipulace

9. 9. 2013   PhDr. Jan Drahoňovský

Kolikrát za den uděláme něco, co jsme vůbec nezamýšleli udělat? Třeba pomůžeme kolegovi s náročným úkolem, protože my zrovna nemáme na práci nic exponovaného, nebo ho odvezeme autem z práce mimo naši běžnou trasu. Možná je to v pořádku, namítnete, vždyť prosociální chování je součástí naší lidské přirozenosti, bez něj bychom jako druh asi nepřežili! Jenže, jak je možné, že někomu pomůžeme a zároveň z toho máme neurčitý špatný pocit? Něco bude asi trochu jinak...

Klíčová rozhodnutí

26. 8. 2013   PhDr. Jan Drahoňovský

V životě občas stojíme před zásadní volbou, kdy je třeba se rozhodnout mezi dvěma možnostmi a není možné se rozhodnout napůl. V těchto okamžicích stojíme asi nejblíž tomu, co nás činí lidmi - máme možnost volby a možnost o důsledcích svých voleb přemýšlet. Pojďme se podívat, jak to udělat, abychom sami sobě napáchali co nejmenší škodu a rozhodli se pro menší ze dvou zel nebo lepší ze dvou dober.

Prázdninový mód (fejeton)

29. 7. 2013   PhDr. Jan Drahoňovský

Z modrého nebe nám na tvář dopadají sluneční paprsky, z městské dlažby sálá teplo, vzduch provoněný jasmínem pulzuje, voda z fontánek jiskřivě prýští, muži mají na sobě sandály, kraťasy a pestrobarevné košile, po městě zní smích a září bílé sukénky dívek. A vy musíte do práce….

To mi nemůžete udělat! (racionální přístup k neetickému chování kolegů)

8. 7. 2013   PhDr. Jan Drahoňovský

Každému se občas na pracovišti přihodí, že se k nám kolega zachová nehezky. Nesplní, co slíbil, roznese důvěrné informace, pomluví nás před šéfem nebo na nás dokonce provede intriku. Doufat, že zrovna nám se to nestane, by bylo více než naivní. Povím vám netriviální ale skutečně účinný návod, jak s takovými situacemi zacházet, abychom se z toho nezbláznili.

Přesvědčivost úsměvů

10. 6. 2013   PhDr. Jan Drahoňovský

Proč jsou někteří podvodníci opakovaně úspěšní? Proč někteří zločinci dostávají nižší tresty než je běžné a dříve se dostávají domů na podmíněné propuštění? Samozřejmě disponují určitou sociální inteligencí či vrozeným charismatem. Ale především se umí správně usmát. Na policistu, který je zatýká, na soudkyni, která jim vyměřuje trest, a v neposlední řadě na bachaře, který na ně dohlíží. Tím samozřejmě nechci říci, že když se budete správně usmívat, všechno vám projde. To jistě ne. Ale pokud se usmívat nebudete, možná že budete potrestáni i za něco, co jste vůbec neudělali (absence úsměvu může být vyhodnocena jako „nečisté svědomí“). A protože všichni bychom si přáli pokud možno dobré vztahy na pracovišti, povím vám, jak na to.

Drby, fámy, pomluvy - jak si jimi nezamotat hlavu

20. 5. 2013   PhDr. Jan Drahoňovský

Pracovní úkoly, se kterými se obvykle potýkáme, bývají náročné samy o sobě a odčerpávají značné množství naší mentální energie. Bylo by jistě hloupé se navrch ještě zabývat drby a pomluvami. A přece se jim jen obtížně bráníme. Zkusíme se na to podívat z hlediska nutné sebeobrany, abychom si uchovali svěží mysl.

Jak se nespálit při sdělování kritiky na pracovišti

13. 5. 2013   PhDr. Jan Drahoňovský

Při snaze ovlivnit lidi na pracovišti si jen zřídkakdy vystačíme jen s chválou, byť ta by měla jistě převažovat. Čas od času musíme druhým též něco vytknout. Jednak si totiž nemusí sami od sebe vůbec všimnout, že něco dělají špatně, a za druhé od nás naši podřízení tuto formu komunikace vnitřně potřebují a očekávají, i když se neposlouchá tak dobře jako pochvala. Zkrátka se bez kritiky nikdy úplně neobejdeme. Jak tedy na to, abychom pokud možno změnili chování  druhého k lepšímu?

Jak lžeme sami sobě #2

22. 4. 2013   PhDr. Jan Drahoňovský

Po úspěšném dílu o vnitřních lžích přicházím s pokračováním. Proč věnovat tolik pozornosti odkrýváním nepravd, které přeci všichni okolo také používají a nijak jim to zjevně v životě nevadí? Protože pouze skrze tuto vnitřní upřímnost se můžeme stát skutečně silnými. Kdo pečlivě své slabosti skrývá, podobá se zločinci, který se bojí, aby nebyl dopaden. Pokud si však uvědomíme, jakým bludům jsme ochotni věřit, můžeme se jim zasmát a už nad námi ztratí svou moc. 


© 2024 Firemní sociolog | ISSN 1805-6520